Podle KSČM mají občané právo se k přítomnosti vojenské základny USA na území ČR vyjádřit v referendu. Navíc tvrdí, že žádná z parlamentních stran neměla otázku radaru ve svém volebním programu, a proto by o tak zásadní věci neměli politici rozhodovat bez občanů.

Vláda, kromě jiných také premiér Mirek Topolánek (ODS) a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL), je naopak toho názoru, že je povinností politiků vyhodnotit všechny informace a pak na sebe vzít odpovědnost rozhodnutí.

S referendem k základnám by souhlasila i Strana zelených (SZ), muselo by ale proběhnout v rámci zákona o obecném referendu, který zatím ČR nemá. ČSSD naopak referendum jednoznačně požaduje.

Komunisté představili obdobný zákon již dříve. Nyní ho přepracovali a zohlednili některé výhrady, které k původní předloze měli poslanci KDU-ČSL a SZ. Obsahuje ale i některá ustanovení, která by mohla oběma stranám vadit, jako například to, že k vypsání referenda by stačilo, kdyby si ho přálo 80 poslanců. To je počet, který KSČM a ČSSD ve sněmovně pohodlně dají dohromady. Nová verze také nepočítá s žádnou minimální účastí, bez které by byl výsledek konzultace neplatný.

Vláda nechce zbavit přeběhlíky mandátu

Vláda odmítla také další návrh komunistů, podle kterého by Nejvyšší správní soud mohl zbavit poslance či senátora "přeběhlíka" mandátu.

Předkladatelé ústavní novely chtějí, aby mohl být mandát zákonodárci odejmut v případě, že z nízkých pohnutek opustí svou stranu a zpronevěří se jejímu programu.

O podobné možnosti se diskutuje v souvislosti s případem bývalých poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří svým hlasem umožnili vznik pravostředové vládní koalice.

Parlament novelu projedná i přes nesouhlasné stanovisko vlády. Vzhledem k tomu, že jde o změnu Ústavy, budou k jejímu schválení nutné hlasy nejméně 120 z 200 poslanců. Vyjádření zástupců koaličních poslaneckých klubů naznačují, že takovou podporu v dolní komoře nezíská.

Ministr spravedlnosti plánuje zvýšit zaměstnanost vězňů

Kabinet naopak podpořil novelu, podle které by vězni v budoucnu nesměli odmítnout práci pro kraje, obce a subjekty, které samospráva kontroluje nebo vytváří. Nyní platí, že vězňové musí pracovat pouze pro zařízení, jejichž zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem je stát. K zaměstnání u subjektu, jehož zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem není stát, je naopak potřebný písemný souhlas, který ovšem může odsouzený kdykoli odvolat.

"Řeší se tím nedostatek pracovních míst pro vězně a naopak nedostatek pracovníků v některých oblastech," informovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Plánuje, že novela začne platit ještě letos.

"V současné době v Česku pracuje přes polovinu práceschopných vězňů. Chtěli bychom touto úpravou dosáhnout 60 procent zaměstnanosti, což je běžné v ostatních zemích Evropské unie," uvedl v tiskové zprávě ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Z 18 800 vězňů je podle něj 13 000 "pracovně zařaditelných", z nich pracuje zhruba 6800.

Státní dohled nad exekutory by měl být přísnější

Ministerstvo spravedlnosti by rovněž mělo dostat větší pravomoci při kontrole exekutorů. Ti by v budoucnu už nemuseli vůči úřadu dodržovat povinnost mlčenlivosti. Exekutoři by také měli bezprostředně poskytnout spisy, které si úřad vyžádá. Exekutorská komora s úpravou souhlasí.

Návrh zpřísňuje státní dohled nad exekutory a konkretizuje jeho oprávnění. Nově také výslovně stanovuje, že provádí dohled i na základě písemných podnětů fyzických nebo právnických osob.

Podle exekutorské komory se prolomením mlčenlivosti zjednoduší řešení situací, kdy dlužník neprávem obviní exekutora z nesprávného postupu. Nyní se exekutoři nemohou kvůli mlčenlivosti bránit.

Návrh novely zákona nově zakotvuje také institut výtky, kterou soudním exekutorům bude moci udělit ministerstvo nebo Exekutorská komora. Bude možné ji udělit při méně závažných pochybeních, která není možné hodnotit jako kárná provinění.