Vzdělání je důležité celkem pro 64 procent žen a 59 procent mužů. Patnáct procent mužů a 14 procent žen nemá na jeho roli v životě jasný názor. Zbytek dotázaných nepřikládá vzdělání zvláštní význam.

Podle studie klesá význam vzdělání s věkem, ale naopak roste u středoškoláků a vysokoškoláků. Zatímco na otázku "Považujete vzdělávání za důležitou součást svého života?" odpovědělo "rozhodně ano" jen deset procent dotázaných ze skupiny vyučených a bez maturity, ze skupiny s vysokoškolským vzděláním kladně odpovědělo 64 procent, tedy více než šestkrát tolik respondentů.

Lidé s vyšším vzděláním si i lépe hledají zaměstnání. Lepší uplatnění na trhu práce a profesní důvody uvedlo jako motivaci ke vzdělání 65 procent lidí.

Podle sociologů se především díky vyššímu dosaženému vzdělání rychle zlepšuje pozice žen v české společnosti. "Růst vzdělanosti žen je efektivní a fungující cesta k dalšímu posílení jejich pozice na trhu práce a ve společnosti vůbec," řekl Právu vedoucí výzkumného projektu Petr Sak.

Velkou roli hrají i média

Motivace a celkový postoj ke vzdělání je u většiny lidí silně ovlivňován v rodině už od dětství. Velkou roli přitom hraje i dosažené vzdělání rodičů.

Při srovnávání jednotlivých forem vzdělávání byla na prvním místě zájmu klasická forma s učitelem, třídou a spolužáky. Na druhém místě se umístilo televizní vzdělávání, které je nejméně ovlivněno jeho dosaženou úrovní a je tedy nejpřístupnější nejširším skupinám obyvatel.

Oficiální televizní vzdělávací pořady byly ve výzkumu zmíněny minimálně. "Na rozdíl od takové BBC přistupuje Česká televize k tomuto tématu nahodile a nekoncepčně," řekl Sak.

Význam internetu se rychle zvyšuje

Nadále se podle studie propadá zájem o rozhlasové vzdělávání, které kdysi patřilo ke klenotům české rozhlasové kultury. Dotázaní uváděli dva vzdělávací pořady Meteor a Toulky českou minulostí, které vznikly už před desetiletími. Na žádný rozhlasový vzdělávací pořad, který by vznikl v posledních deseti letech, si dotázaní nevzpomněli.

Současně roste zájem Čechů o e-learning, tedy vzdělávání prostřednictvím počítače, internetu a dalších moderních komunikačních technologií. Zájem o e-learning je podle Saka velice silně ovlivněn věkem a vzděláním. Nad 35 let je až několikanásobně nižší než v mladších věkových skupinách. E-learning využívají především studenti a lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním.

Klíčovým tématem se podle Saka stává modernizace celého českého vzdělávacího systému - celoživotní vzdělávání, které obsahuje primární vzdělávání od základní školy po vysokoškolské, i vzdělávání mimo rámec školské soustavy.