Nejednotnost ČSSD v otázce přímé volby předsedy i kvót pro ženy na kandidátkách uznal také předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Výbor proto vzal návrh změny stanov, o kterém už ČSSD diskutuje dva roky od minulého řádného sjezdu, pouze na vědomí se všemi připomínkami. Zatím to podle Paroubka vypadá, že členové ČSSD budou volit předsedu strany přímo. Krajské a okresní organizace se budou moci rozhodnout, zda budou volit předsedu přímo nebo prostřednictvím delegátů konferencí. Po nějaké době ČSSD vyhodnotí zkušenosti a po dvou či více letech rozhodne, jak dál, uvedl předseda.

I po dnešní živé diskusi podle Paroubka zůstává otevřeno, zda by měla být žena na kandidátce nejméně na každém třetím nebo pátém místě. První variantu zastávají většinou ženy. Muži jsou pro druhou, pokud vůbec považují za potřebné takové opatření zavádět.

Jednání se zúčastnilo málo členů

Ještě krátce před zahájením jednání to ale vypadalo, že výbor nebude vzhledem k malému počtu usnášeníschopný. "Je to v podstatě jen pracovní seminář ke stanovám, rozhodovat bude až sjezd, dneska nebudeme nikomu rušit členství," vysvětloval liknavost účastníků místopředseda ČSSD Petr Vícha.

"Nejsem úplně zastáncem jakýchkoliv kvót pro ženy, pro mladé," uvedl poslanec a bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Má prý zkušenosti s tím, že když se objeví schopná žena, tak udělá politickou kariéru daleko rychleji než stejně schopný muž. Přímou volbu předsedy strany však horlivě podporuje.

Ivan David je proti přímé volbě předsedů

S přímými volbami předsedů nesouhlasí Rathův předchůdce v ministerském křesle Ivan David. "Pokud by bylo zajištěno, že voliči nebo volitelé nebudou manipulováni, nepůjde o černé duše, nedojde k podvodům, tak by bylo dobré, kdyby volby byly soutěží schopností," řekl. Obává se ale, že se manipulacím nevyhne ani sociální demokracie.

Proto preferuje nominační konference. O zvolení by ale podle Davida neměla rozhodovat hormonální výbava. To podle něj není cesta k větší demokracii.

Poslanec Miroslav Svoboda si nemyslí, že je možné stranu zmodernizovat změnou stanov, to záleží na chování politiků. Aby byl ženský prvek v politice, je podle něj důležité, nesouhlasí ale s tím, aby byla každá třetí nebo pátá na kandidátce žena, jak se navrhuje. Problematické jsou podle něj i přímé volby předsedů. Důležitější je, aby měli všichni stejnou šanci se prezentovat před voliteli.

Hulínský kvóty naopak vítá

Předseda pražské ČSSD Petr Hulinský naopak souhlasí jak s přímými volbami, tak s kvótami žen na kandidátkách. "Já jsem pro to, aby byla žena v každé trojici," zdůraznil.

Hulinský byl v podezření, že se v polovině 90. let dostal na volitelné místo kandidátky, když pražská ČSSD uspořádala primárky, jenom proto, že ho volili zaměstnanci jeho bezpečnostní agentury, kteří předtím na jeho popud vstoupili do ČSSD. "Je to novinářský mýtus," řekl.

Bývalá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jitka Kupčová bude prý kvóty podporovat. Zdůraznila ale, že se musí týkat obou pohlaví, nejen mužů, ale i žen, kdyby se situace obrátila. O přímých volbách pochybuje. Byly by podle ní organizačně příliš náročné.

Členové výboru ale novináře ujišťovali, že při jejich rozhodování nehraje roli to, že například přímé volby předsedů navrhl před časem už bývalý předseda stran Miloš Zeman. Ten nyní tráví penzi v Novém Veselí na Českomoravské vrchovině, odkud straně udílí rady a kritizuje její funkcionáře.