Veškeré dění v místnosti včetně soukromých hovorů mělo být sledováno po dobu půl roku. Odposlechy související s únikem takzvané Kubiceho zprávy se ale nakonec nekonaly. Šéf policejního Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer navzdory přání Inspekce ministra vnitra odmítl zahájit odposlechy bez vědomí sněmovní ochranky. "Požadavek na utajení tohoto úkonu se v podstatě nepodařilo sladit s úkoly, které plní v objektu ochranná služba," řekl ČT Almer. Štěnice se tedy nakonec do sněmovny nedostaly.

Almer v dopise upozornil na 46 telefonních stanic v souvislosti s osmi lidmi, které Inspekce ministra vnitra požadovala odposlouchávat. Byl mezi nimi ministr vnitra Ivan Langer, šéf branného výboru Jan Vidím (ODS) i šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice. Podle odtajněných dokumentů inspekci zajímalo všechno: od korespondence po soukromé rozhovory a telefonáty.

Odposlechy povolil soudce Jan Novotný. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ho podle ČT potrestat nechce. Zato šéfa Útvaru zvláštních činností teď inspekce podezřívá, že porušil svou pravomoc. Mohl by být potrestán za to, že v dopise upozornil na odposlechy politiků, novinářů a lidí z jejich okolí.

Bublan o odposleších nevěděl

Tehdejší ministr vnitra František Bublan o odposleších nevěděl. "O tom jsem myslím ani nevěděl, protože o tom bych ani vědět nesměl," uvedl tehdejší ministr vnitra František Bublan.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v září odvolal šéfa Inspekce ministra vnitra Miroslava Borníka a jeho dva náměstky Luďka Zajíce a Jiřího Červenku právě kvůli kauze odposlechů politiků a novinářů. [celá zpráva]

Ministr vnitra Ivan Langer tehdy řekl, že materiál, který dostal, potvrzuje, že jeho slova o odposlouchávaných politicích a novinářích byla pravdivá. Odposlechy prý byly legální, ale zasahovaly i do soukromého života lidí. [celá zpráva]