Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend údajně proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.

Ohnivý kazatel hlásající, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky, byl roku 37 ukamenován před hradbami Jeruzaléma. Stal se patronem námořníků, jako světce si ho oblíbili němečtí králové a císaři i panovníci uherští. Je oslavován i jako patron koní . 

V českých zemích byl dnešní den spojen především s koledou - ta kdysi souvisela s magickými pohanskými obřady. Věnovala se jí velká pozornost, protože z darovaných předmětů se soudilo, co na koho čeká. Křesťanství však postupně pohanské obřady vytlačilo.

Dnes už se na koledu nechodí

Se svátkem svatého Štěpána jsou spojeny láska a veselí. "Na Štěpána není pána", tvrdilo staré pořekadlo a mělo pravdu. Na tento den totiž kdysi začínal rok a měnila se i služba, zejména u mladé vesnické chasy. Veselí souviselo s tím, že se vyplácela celoroční odměna za službu, což byly peníze, ale i naturálie, šaty a dary - například pěkná vánočka.

Obvyklé bylo kdysi koledování dětí, mládeže nebo služebných, podobně jako o Štědrém dni či na Tři krále. Chasa dostávala od hospodářů "závdavek" na novou službu, který propíjela v hospodě. Štěpánské koledy připomínají však už jen říkanky.