Článek
Pražské ODS a řadě hejtmanů se nelíbí přílišné ústupky lidovcům a zeleným - odevzdání jednoho z nejvlivnějších postů (finance) lidovcům. Místopředseda ODS Petr Bendl po včerejším jednání grémia nezastíral, že ve vedení strany byly různé názory: "Já musím říct, že kritika by asi byla vždycky a je otázka, jak se zachová výkonná rada, která bude někdy v lednu, možná v únoru, jak se zachová poslanecký klub."
Představitelé ODS v krajích volají po tom, aby se kvůli sestavování vlády výkonná rada sešla. "Kdy jindy by se měl politický orgán strany sejít, když ne v takové politické situaci, která nastala," uvedl hejtman a šéf ODS Karlovarského kraje Josef Pavel.
Se svoláním širšího vedení ODS by souhlasili i předsedové moravskoslezské, zlínské či pardubické ODS Zbyněk Stanjura, Libor Karásek a Jaroslav Deml.
Podle dobře informovaného zdroje z ODS regionální představitelé strany vyzývají Topolánka k větší komunikaci. Ten však prý nabádá ke klidu s tím, že má mandát k vyjednávání.
Langer: ustoupit by měl i Klaus
Členové grémia včera naznačovali očekávání, že Klaus ustoupí a další Topolánkovu vládu nakonec jmenuje. Někteří mu to dokonce nepřímo radili. "Mají-li se dohodnout tři, s panem prezidentem čtyři, tak každý musí ustoupit a každý musí pochopit, že nemůže mít všechno," reagoval místopředseda ODS Ivan Langer.
K otázce přeběhlíků, které Klaus odmítá, Langer řekl: "Já si myslím, že každý by se měl podívat zpátky, čím prošel, včetně pana prezidenta. Myslím, že by se měl umět podívat do budoucna, co nás čeká, a na základě takového srovnání udělat krok, který se od něj očekává."
Langer věří, že prezident pochopí, co se od něj očekává - "pokud se tři strany dohodnou, že nebude bránit vzniku této vlády".
K Bémovým názorům Langer řekl, že ODS má 30 tisíc členů. "Pokud chceme jít do vlády s dobrým programem a bez sociální demokracie, potom je třeba něco obětovat," poznamenal Langer s tím, že každý má své výhrady včetně jeho.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) Právu řekl, že Klaus nemá jinou šanci, než v určitém okamžiku tu vládu jmenovat. "Ústava podle valné části ústavních právníků hovoří o tom, že může zdržovat, ale v určitém okamžiku už jen jmenovat," řekl na dotaz Práva.