Hlavní obsah

WHO: Sebevražd je více než lidí zabitých ve válkách

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ŽENEVA

Téměř milión lidí si každoročně dobrovolně vezme život. Toto číslo dokonce převyšuje počet obětí válečných konfliktů. Nejvíce sebevrahů na počet obyvatel má Litva, kde v roce 2002 spáchalo sebevraždu 44,7 člověka ze 100 000 obyvatel, tedy 1551 lidí. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO) při příležitosti světového dne prevence před sebevraždami, který připadá na pátek.

Foto: Česká společnost AIDS pomoc

testování na HIV

Článek

Z České republiky jsou známy údaje z roku 2001, kdy se pro ukončení života rozhodli 1623 lidé, tedy 15,9 ze 100 000.

Obecně mají silné sebevražedné sklony obyvatelé euroasijského subkontinentu, naopak málo je sebevražednost rozšířená v Jižní Americe.

Z údajů WHO vyplývá, že ze světa dobrovolně odejde každých 40 sekund jeden člověk. Počty sebevrahů jsou nejvyšší v pobaltských státech, kde je zaznamenáváno ročně v průměru 40 sebevražd na 100 tisíc obyvatel.

Rusko: na vině je alkoholismus

Číslo je vysoké i v ostatních státech bývalého Sovětského svazu, například v Rusku bylo v roce 2000 38 sebevrahů na 100 tisíc obyvatel. Mezinárodní sdružení pro předcházení sebevraždám (IASP) to přičítá rozmohlému alkoholismu.

V České republice v roce 2001 spáchali sebevraždu 1294 muži a 329 žen. To znamená, že se pro toto radikální řešení životních problémů rozhodl každý 26. český muž ze 100 000. V přibližně stejně velkém Maďarsku se předloni pro sebevraždu rozhodlo 2195 mužů a 648 žen.

Poměrně větší podíl sebevražd než v ČR byl zaznamenán rovněž v sousedním Rakousku - 19,3 člověka ze 100 000. V Německu je sebevražednost nižší - v roce 2001 tu bylo zaznamenáno 13,5 případu na 100 tisíc obyvatel. Ještě nižší podíl mělo v roce 2001 Slovensko - 12,9 na 100 000.

"Sebevražednost je velkým problémem veřejného zdraví a celosvětově představuje zátěž 1,5 procenta nákladů na choroby," uvedl expert WHO na duševní zdraví José Bertolote.

Mezi sebevrahy je většina mužů, i když počet sebevražedkyň údajně stoupá. "Muži většinou sahají k rozhodnějším krokům než ženy," říká předseda IASP Lars Mehlum. O sebevraždu se přitom podle odhadů ročně pokusí dohromady deset až 20 miliónů lidí.

Dostupnost sebevražedných prostředků

Anomálií je Čína, kde podle dostupných údajů páchá sebevraždu 195 000 lidí ročně, z toho ovšem mírná většina žen. To platí zejména na venkově, kde jsou povoleny vysoce jedovaté hubící prostředky. Jejich zákaz by podle Mehluma mohl počet čínských sebevražedkyň snížit.

Největší podíl mezi sebevrahy zaujímají starší lidé, ale k sebevraždě se rozhodují stále častěji mladí muži ve věkové skupině 15-29 let. Do značné míry je to způsobeno snadným přístupem ke střelným zbraním, které jsou nejjistějším prostředkem pro "zdárné" uskutečnění sebevraždy.

Přesto si například ve Spojených státech, které jsou známé snadnou dostupností střelných zbraní, vzalo v roce 2000 život "jen" 10,4 člověka ze 100 000.

Reklama

Výběr článků

Načítám