Hlavní obsah

Profesor Jaroslav Flegr: Toxoplasma gondii umí měnit sexuální chování lidí

Právo, Andrea Zunová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ovlivňuje chování svých hostitelů, mezi které patří i člověk. Má také nezanedbatelný vliv na zdravotní stav. Okem ho nespatříme, přesto dokáže náš život obrátit naruby. Parazita, který má toto vše na svědomí, už více než pětadvacet let zkoumá profesor Jaroslav Flegr a za tu dobu má na svém kontě řadu fascinujících objevů.

Foto: Robert Sedmík, Profimedia.cz

Jaroslav Flegr

Článek

„První jsme prokázali, že toxoplasma mění povahu lidí, první jsme ukázali, že zpomaluje reakční časy lidí, což znamená, že pomaleji reagují na nějaký podnět, třeba pomaleji uskočí před autem. První jsme také ukázali, že tyto změny mohou velmi podstatně ovlivnit jejich život. Nakažení mají totiž zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Ukázali jsme, že toxoplasma mění hladinu testosteronu, což zase může ovlivnit třeba sexuální chování lidí,” popisuje Jaroslav Flegr.

„První jsme také zjistili, že nedávno nakažené ženy mají větší pravděpodobnost, že se jim narodí syn, zatímco u dlouhodobě nakažených je to naopak, že mají o 1–2 dny delší těhotenství a že se jejich děti vyvíjejí v prvních letech života v průměru pomaleji,“ dodává vědec.

Nakažení lidé jsou opravdu nemocní. Jedná se sice o nemoc mírnou, ale doživotní.

Výzkumy týmu Jaroslava Flegra také vyvracejí názor lékařů, že dlouhodobá nákaza, tzv. latentní toxoplazmóza, nemá žádný vliv na zdravotní stav. „Zjistili jsme, že tomu tak není, nakažení lidé jsou opravdu nemocní. Jedná se sice o nemoc mírnou, ale doživotní. V současné době neexistuje žádný lék, dokonce ani žádná vakcína. Můžeme lékem zastavit akutní toxoplazmózu, ale ta přejde do latentní fáze, kdy lidé vypadají jako zdraví, ale ukazuje se, že zdraví nejsou.“

Myšlenka, že bude vědcem, se u něj objevila už na základní škole. Snad již někdy ve čtvrté třídě měly děti napsat slohovou práci na téma, čím by chtěly být. Malého Jaroslava večer předtím v televizi zaujal pořad o práci v laboratoři s myšmi, a tak o tom napsal. A zájem mu vydržel. Na gymnáziu ho začala zajímat evoluční biologie a ta ho také nejvíc bavila na vysoké škole – na pražské přírodovědecké fakultě.

Po vysoké a vojně si začal dělat vědeckou aspiranturu. A do větší hloubky se začal zabývat fyziologií parazitů. Začínal u prvoka – trichomonády. To je parazit, který se přenáší pohlavní cestou. „Neví se, že by trichomonáda nějakým zásadním způsobem měnila chování svého hostitele, třeba že by zvyšovala sexuální aktivitu nakažených osob. Ale to může být i tím, že se po tom u trichomonád nikdy moc nepátralo.”

„Kolegové v Singapuru zjistili, že jiný prvok, má oblíbená toxoplasma, to přinejmenším u nakažených krys umí. U samců zvyšuje hladinu pohlavního hormonu testosteronu, a nejspíš proto jsou nakažení samci sexuálně aktivnější a přitažlivější pro samice.”

„My jsme zjistili, že i mladí muži nakažení toxoplasmou mají více testosteronu, jsou v průměru vyšší a vypadají mužněji. Toxoplasma se obvykle přenáší kontaminovanou potravou, ale existuje řada nepřímých dokladů, že by se mohla předávat z nakaženého muže na zdravou ženu i při pohlavním styku. Muži se zvýšenou hladinou testosteronu by měli být pohlavně aktivnější a mohli by tak nakazit více žen,“ říká Flegr.

Toxoplazmózu studuje už 25 let

Evoluci, parazitologii, a tedy i toxoplazmóze se začal profesionálně věnovat, když se v roce 1990 vrátil z Akademie věd na přírodovědeckou fakultu. „Měl jsem velké štěstí, že na ní vzniklo nové pracoviště – katedra filozofie a dějin přírodních věd, které vedl nesmírně osvícený a velkorysý profesor Zdeněk Neubauer. Odtud jsem na jeho popud přešel na katedru parazitologie. Jako mnozí mladí vědci v letech těsně po revoluci jsem si mohl vybrat téma výzkumu. Našel jsem si takové, které spojovalo evoluční biologii a parazitologii – tím byla manipulační hypotéza.“

Foto: Profimedia.cz

Toxoplasma gondii

Podle manipulační hypotézy je řada parazitů schopna přizpůsobit si chování svého hostitele tak, jak to vyhovuje jim z hlediska dalšího šíření. Jako příklad takové manipulace uvádí Jaroslav Flegr vliv toxoplasmy na chování myši. „Mezihostitelem toxoplasmy může být myš a konečným hostitelem je vždy kočka. Parazit ovlivní chování myši tak, že se nechá sama sežrat. Podobné vlivy parazita byly v minulém století popsány na celé řadě druhů zvířat, nebylo ovšem známo, že by některý druh parazita dokázal zmanipulovat chování člověka.“

Člověk je přitom mezihostitel toxoplasmy jako každý jiný savec. „Vzhledem k tomu, že je česká populace docela slušně promořená toxoplasmou, napadlo mne, že to bude výborný model, na kterém se dá udělat zajímavý a ještě k tomu velmi levný výzkum.”

„Mezi studenty bylo v 90. letech asi 23 procent nakažených, mezi kolegy to bylo asi 30 procent. A já jsem začal porovnávat nejprve psychické vlastnosti a později i chování těch nakažených. Brzy jsem zjistil, že jsem měl s výběrem parazita štěstí, že toxoplasma skutečně umí manipulovat, měnit chování nakaženého člověka. Během následujících let jsme s mými diplomanty a doktorandy zjistili, že toxoplasma umí tolik zajímavých věcí, že mne jejich studium zabavilo na čtvrt století. A rozhodně jsem se nenudil,“ říká profesor Flegr.

Rozdíly mezi ženami a muži

Některé efekty toxoplazmózy jsou stejné u mužů a žen – například zhoršení reakčních časů a snížení potřeby vyhledávat nové podněty. V mnoha případech však toxoplasma ovlivňuje chování mužů a žen opačným směrem. Nakažení muži jsou víc podezřívaví, ženy méně, muži jsou méně vřelí, společenští, otevření, ženy naopak více. Nakažení muži neradi dodržují jakákoli pravidla a třeba společenské normy, zatímco u žen je to naopak. Nakažené ženy jsou parádivější, muži naopak o svůj zevnějšek dbají méně.

„V současné době si myslíme, že za opačné vlivy toxoplasmy na muže a ženy může rozdílná reakce obou pohlaví na stres. Předpokládáme, že toxoplasma vyvolává neustále mírný stres, přičemž je známo, že muži reagují na dlouhodobý stres v mnoha směrech opačně než ženy,“ vysvětluje Flegr.

Vědeckému výzkumu profesora Flegra se dnes daří i díky velké komunitě dobrovolníků na facebookové stránce Pokusní králíci a webové stránce pokusnikralici.cz. Tisíce osob nejrůznějších profesí a nejrůznějšího věku z celého Česka i Slovenska jsou zde ochotny se zapojovat do vědeckých výzkumů.

„V současné době nám běží internetový dotazník na téma vliv toxoplazmózy na lidskou sexualitu. I když je dotazník mimořádně dlouhý, vyplnilo nám ho už asi 25 000 lidí. Když jsme v minulosti potřebovali zodpovědět nějakou vědeckou otázku, trval sběr dat i několik let. Dnes známe odpověď během pár týdnů a s mnohem větší jistotou než naši zahraniční kolegové. Získáme ji totiž na často 100x větším a zároveň mnohem různorodějším vzorku osob.”

Všechno to vlastně začalo před čtvrtstoletím jako trochu legrační, čistě akademický výzkum manipulační aktivity tehdy nepříliš známého parazita.
profesor Jaroslav Flegr

„V rámci jednoho takového projektu jsme například zjistili, že toxoplasma má obrovský vliv na zdravotní stav české populace. Velmi silně zvyšuje riziko celé řady častých a mnohdy závažných onemocnění. Jsou to i některá srdeční onemocnění, imunitní onemocnění, psychická onemocnění, některé nádory,“ říká vědec.

„Na základě jiné naší studie se zdá, že by rozdíly ve výskytu toxoplazmózy mohly vysvětlovat asi čtvrtinu rozdílů v celkové nemocnosti mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Desítky a možná stovky miliónů lidí by v daném roce neumřely na různé nemoci, kdyby tady nebyla toxoplazmóza, nebo kdybychom ji dokázali vyléčit.”

„Kdyby se nám podařilo o jedno procento snížit prevalenci toxoplazmózy, ať už nějakým epidemiologickým opatřením, třeba vzděláním lidí, kde jsou možné zdroje nákazy toxoplasmou, nebo kdyby se povedlo získat nějakou vakcínu, neřkuli lék na latentní formu toxoplazmózy, mělo by to nejspíš obrovský vliv na veřejné zdraví a tím pádem i na ekonomiku. A všechno to vlastně začalo před čtvrtstoletím jako trochu legrační, čistě akademický výzkum manipulační aktivity tehdy nepříliš známého parazita,“ připomíná s úsměvem profesor Flegr.

Nakažena třetina obyvatel ČR

Toxoplazmózou je podle odhadů nakažena třetina obyvatel ČR, ale u mladších lidí je patrný v celé Evropě a Severní Americe neustálý pokles. Roli může hrát hygiena, například přikrývání pískovišť, ale nejspíše hlavně to, že jíme většinou zmražené nebo podchlazené maso a nepřicházíme do styku s půdou. Naopak v Číně a jihovýchodní Asii výskyt toxoplazmózy stoupá. Číňané donedávna měli pět procent, dneska je zde výskyt nad deseti procenty a bude stoupat dál. Ve výsledku tak celosvětový význam toxoplazmózy roste,“ říká Jaroslav Flegr.

Foto: Profimedia.cz

V kuchyni je nejdůležitější hygiena

Hlavním zdrojem nákazy je u nás kontakt se zahradní půdou, neumytá kořenová zelenina a syrové či nedovařené maso. Nakazit se lidé mohou transfuzí, transplantací orgánů a podle nových výsledků i pohlavní cestou, nechráněným pohlavním stykem nakaženého muže s nenakaženou ženou.

„Toxoplasma je strašně zajímavá, ale zdržuje mě od studia evoluce. Myslím, že na tomto poli jsem přitom přišel na něco podstatně důležitějšího než v celém výzkumu toxoplazmózy,“ s povzdechem dodává Jaroslav Flegr, autor teorie zamrzlé evoluce, která ukazuje, že Darwinova teorie tak docela neplatí. O tom třeba někdy příště.

Výzkumů profesora Flegra a dalších vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se můžete zúčastnit i vy prostřednictvím internetu, a to nejlépe na facebookové stránce pokusní králíci www.facebook.com/pokusnikralici, nebo na webové stránce bio.natur.cuni.cz/~flegr/kralici/. Na těchto stránkách jsou kromě dotazníků a testů průběžně uveřejňovány i vybrané výsledky a další vědecké aktuality.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám