Pospat si a zalenošit bývá velmi zdravé

Lidé, kteří přestali být líní (chodili pěšky, venčili psy, nakupovali či sekali trávu na zahradě), na tom byli po dvou letech zdravotně lépe než lidé, kteří cvičili aerobic. Potvrdily to testy a vyšetření. Ukázalo se, že speciální a trochu jednostranné pohybové programy nemívají na tělo tak pozitivní efekt, jako přirozený a hlavně přiměřený pohyb.

Kdo má rád symboly, ten si může posloužit i příběhem amerického novináře Jamese Fixxe, autora jednoho z bestsellerů o úžasném vlivu běhání na lidské zdraví. Milióny lidí se řídili jeho radami, jak si udržet výkonnost a zdraví. Fixx, sám aktivní běžec, zemřel v 52 letech na selhání srdce po té, co absolvoval závodní běh na 4 míle.

To samozřejmě neznamená, že by všichni, kteří posilují a běhají, měli přestat. Jenom je dobré cvičit a sportovat pro radost, úměrně své kondici i zdravotnímu stavu. Případně vědět, že většinou stačí nebýt líný.

Profesor Rolf Meerman z Psychiatrického ústavu Maxe Plancka v Mnichově si myslí, že sport, u kterého klademe přílišný důraz na výkon a úspěch, nám může škodit i tehdy, pokud ho děláme rekreačně. Vyšetřoval například lidi, kteří amatérsky běhali maratón. Ukázalo se, že mají narušený regulační okruh, který normalizuje hladinu stresového hormonu kortizolu.

Ten náročný sportovní výkon přirozeně provází a je k němu dokonce nutný. Pokud však jeho hladina zůstává trvale vyšší, než by měla být, může to mít negativní vliv na naši imunitu a duševní schopnosti. Meerman zjistil u vyšetřované skupiny běžců například to, že mají v porovnání se svými vrstevníky horší krátkodobou paměť. Vysoká hladina stresových hormonů však může snižovat i obranyschopnost. Lékaři to dokázali v řadě studií se sportovci.

Tělnatí pánové, kteří vášnivě hrají tenis, si zase urychlují nástup artrózy a dalších potíží s klouby. A tak bychom mohli pokračovat. To samozřejmě neznamená zavrhnout sport nebo aktivní pohyb. Zejména lidé, kteří prožijí valnou část svého života vsedě, ho nutně potřebují. Je pro ně důležitou prevencí proti infarktům a dalším chorobám. Ale měl by být přiměřený, což pro většinu lidí znamená, že bude na hony vzdálený výkonům sportovců.

Ideální pro naše zdraví je svižnější chůze nebo plavání. Důležité se však ukazuje i to, aby sportování nebo aktivní pohyb nevnášely do našeho života další stres, naopak, aby nám přinášely klid, spokojenost a uvolnění.

Být výkonný a ještě výkonnější. Zvládat tlak úkolů i termínů. To jsou bitvy dnešního života. Spousta z nás to dokáže jen s krajním vypětím všech sil. Přibývá lidí vyčerpaných, chronicky unavených, postižených syndromem vyhoření, úzkostnými stavy, depresemi a dalšími potížemi. Příčinou je špatně kompenzovaný stres.

Pořádně si pospat a zalenošit, to nemusí být pouze jeden z velice efektivních způsobů, jak čelit právě stresům, ale také jak si odpočinout a načerpat nové síly. Není třeba žádným tajemstvím, že mozek lidí, kteří se cítí v pohodě, podává optimální výkony. A naopak.

Je při tom lhostejné, jestli při lenošení koukáme na video nebo do akvária, jestli čteme knížku nebo návod k použití, jestli se uklidňujeme hraním karet nebo dechovým cvičením čchi kung. Dobré je cokoliv, co funguje.

A zvlášť proti lavinám povinností, kvůli kterým je stále těžší vypnout, uvolnit se a skutečně si oddechnout. Bez toho ale nedochází k potřebné regeneraci organismu. Předčasně stárneme a hlavně se dlouhodobě vyčerpáváme.