Hlavní obsah

Posedlost dokonalým tělem připravuje mladé dívky o život

Novinky, bok

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Posedlost vlastní dokonalostí a vzhledem stále častěji doslova řídí život mladým dívkám. Ve snaze vyrovnat se opěvovaným celebritám a idolům ale bohužel mnohé ohrožují vlastní zdraví, a někdy dokonce i život.

Foto: Profimedia.cz

Posedlost být ideální ohrožuje zdraví i životy mladých dívek. Ilustrační foto

Článek

Období dospívání není samo o sobě jednoduché. Když se ke všem hormonálním a dalším tělesným změnám přidá ještě posedlost dokonalou postavou, doprovázená špatným stravováním a drastickými dietami, může se jednat o velmi nebezpečné spojení. To dokonce může především u mladých dívek, ale i chlapců, vést až k tragickému konci.

Jedním takovým příkladem se bohužel stala i osmnáctiletá Hannah Carpenterová. Dívka již v raných letech svého dospívání bojovala s poruchou příjmu potravy, která u ní propukla právě kvůli posedlosti mít dokonalé tělo. Na telefon si pořizovala doslova stovky selfie fotek různých částí svého těla, které v průběhu let sdílela na sociálních sítích a řešila s ostatními, jak daleko nebo blízko má k ´dokonalé´ postavě, uvedl Telegraph.co.uk.

Tlak okolí, spojený kromě jiného i s mnoha nepříjemnými komentáři jejích fotek, a také zdravotními potížemi, nakonec vyústily v řešení, které Hannah považovala za jediné možné - spáchala sebevraždu.

Její smrt tak znovu vyvolala jednu z nepříjemných otázek: Jak moc je očekávání společnosti, že by dívky měly být ve všech ohledech dokonalé, nebezpečné? Odpověď je jasná - smrtelně. Celou situaci pak už jen zhoršuje dostupnost médií a sociálních sítí, kde lze prakticky ihned sdílet a porovnávat cokoli.

Ovlivněna názory jiných 

Jak dokládají slova jejího otce, Hannah se postupem času stala velmi ovlivnitelná.

„Neviděla tu krásnou dívku, kterou byla uvnitř. Žila jen svým vzhledem. Jakýkoli negativní názor byl pro ni jako bodnutí dýkou. Stačilo zmínit jen něco ohledně jejích vlasů nebo oblečení, a ihned to musela změnit,” uvedl David Carpenter pro Dailymail.

Foto: Profimedia.cz

Hannah Carpenterová

„Měla milujícího přítele, novou práci, milující rodiče a všechno, co mohla mít. Nic z toho ale pro ni nebylo podstatné. Tlak okolí na ni byl příliš velký. Netušili jsme, co se chystá udělat,” dodal.

Poprvé rodina řešila její hmotnost ve 13 letech, protože téměř přestala jíst, zhubla na 36 kilogramů. Po několika letech boje s poruchou příjmu potravy ale nakonec několik kilogramů opět nabrala, až lékaři nakonec dospěli k názoru, že už nepotřebuje jejich dozor.

Rodina se radovala z dívčina zotavení, Hannah ale vnitřně stále bojovala. Když už to nemohla unést, odešla z domova do nedalekého lesa, kde ji o několik dní později našli mrtvou.

Problém mladých dívek 

S vlastní postavou a jejími změnami se v období dospívání potýká každá dívka. Řeší nové křivky, a nejednou i kila navíc, která se začnou s růstem prsou či menstruací u některých objevovat. Řada z nich pak vidí jediné řešení v omezení jídla či drastické dietě.

Z hubnutí by se ale neměl stát hon za dokonalou postavou na úkor vlastního zdraví. „Mladé dívky, které trápí kila navíc, by předně měly zhodnotit stravovací návyky. Dost často se totiž stává, že je přebírají od svých rodičů. Pokud už mají za sebou první menstruaci, mohou se za souhlasu rodičů a pod odborným dozorem pustit i do shazování kil pomocí diet, například nízkosacharidových. Vždy ale musí do těla dostat potřebné živiny a stravování mít upraveno jinak než dospělí,” řekla nutriční terapeutka Nikol Hložková.

„Porucha příjmu potravy je v období dospívání velkým problémem, kterého je těžké se zbavit po zbytek života. Nemocné dívky nemají z jídla potěšení, jídlo je pro ně spojováno spíše s pocitem úzkosti, strachem, zlostí nebo zklamáním. Nic jiného neřeší a jídlo se pro ně stává hlavním tématem,” potvrzuje PhDr. Marta Romaňáková, psycholožka dietního programu It´s my life.

Jak dodává, v takovém případě je nutné se co nejdříve obrátit na odborníka, ať už jde o praktického lékaře, psychologa nebo psychiatra.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám