Článek
Na začátku byla prosba k lidem z neziskové charitativní organizace Girasole z Hustopečí na Břeclavsku, jestli by zvládli zařídit výlet pro muže z Mikulovska. „Pan Ladislav čelil nesmírně těžkému období po diagnóze zhoubného nádoru, který způsobil vážné poškození páteře a v konečném důsledku vedl k jeho ochrnutí. Jeho světem se stala postel, kde každý pohyb přinášel bolest,“ popsal stav muže ředitel Girasole Miroslav Prchal. Rodina mu chtěla zpříjemnit těžké dny.
Poslední výlet na bohoslužbu
Ladislav si přál podívat se ještě jednou na bohoslužbu do Brna, do komunity lidí, se kterými se dříve stýkal. Vzhledem k jeho stavu, především k poškození páteře, to rozhodně nebyl snadný úkol.
Bolest utlumily léky, zafixování ve speciálním rámu s využitím vakuové matrace pak chránilo páteř před nežádoucím pohybem, tedy i před bolestí a možným zraněním.
Bohoslužbu i setkání s přáteli si pacient užil. Při návratu domů měl ještě jedno přání. Pivo. Chmelový mok, na který se už dlouhý čas nemohl sám vypravit. „Splnit přání nám pomohla Klášterní taverna v Rajhradě, bylo možné k nim přijet s lůžkem. Nakonec nezůstalo jen u piva. Dostal chuť na pizzu, tak si na ní pochutnal. Bylo zvláštní sledovat, jak pacient, který doma sotva jedl, si užívá výlet a překvapuje i svou manželku chutí k jídlu,“ uvedl Prchal.
Primářka z hospice Irena Závadová: Na konci života je možné zažít i krásné okamžiky
Plný zážitků vyslovil pan Ladislav ještě jednu prosbu. Chtěl by se podívat na přírodu. Reálně, ne jen přes okno. Paliativní sanitka tak zastavila na břehu novomlýnských nádrží. Z lůžka pak muž nasával atmosféru volné krajiny, sledoval panorama Pálavy i ptáky nad hladinou nádrží. „Děkuji za nádherný zážitek. Můj doprovod byl úžasný. I když trpím častými bolestmi v oblasti beder, tak v péči pana ředitele a jeho týmu jsem byl jako v bavlnce. Jsou to opravdu profesionální služby, které pacientům jako já pomohou dobít baterky,“ řekl po návratu domů pacient.
Pro paliativní sanitku hustopečské Girasole byla cesta z Mikulovska do Brna cestou lidskosti. Charita se paliativní péči věnuje a umírání zde vnímají jako součást života. Ladislav, ještě než o víkendu zemřel, dal souhlas, aby charita popsala příběh jeho výletu. „Paliativní sanitka je příležitostí dopřát lidem na konci životní cesty příjemné zážitky,“ řekl Prchal.
Lidé, kteří se díky ní naposledy podívají na oblíbená místa, jsou vděčnými cestujícími.
Zastávka na pivo a pizzu
Nejčastěji lidé umírají v nemocnicích. Lékaři o tom s pacienty často neumí mluvit, říká psycholog
Dát jim respekt. Kniha rozhovorů s pečujícími o pacienty v terminálním stadiu
