Neurobiolog Aleš Stuchlík: Bezpečí před Alzheimerovou chorobou nic nezaručí

„Dá se říct, že jak nám přibývá let, tak v mozku dochází ke specifickým změnám. Snižuje se objem buněk, objem mozkové tkáně a ztenčuje se mozková kůra. Také tam dochází k určitým změnám na cévním zásobení a je tam celá řada drobných změn. Nicméně úbytek neuronů se pohybuje kolem čtyř procent, což znamená, že masivně neubývají. Spíše se zhoršuje jejich fungování,“ vysvětluje Aleš Stuchlík.

Se zhoršenou pamětí a rozvojem demence bývá mnohdy ve starším věku spojována Alzheimerova choroba, jejímž nejvýraznějším rizikovým faktorem je vysoký věk. „Zatímco kolem čtyřiceti, padesáti a ještě i šedesáti let je pravděpodobnost rozvoje nízká, po pětaosmdesátce se může jednat o desítky procent lidí. Riziko tedy exponenciálně roste s přibývajícím věkem,“ upozorňuje Stuchlík.

Při Alzheimerově chorobě se v mozku postupně abnormálně hromadí dvě klíčové bílkoviny, beta-amyloid a tau-protein, což způsobuje odumírání mozkových buněk a zmenšování mozku. To vede ke ztrátě paměti a rostoucí neschopnosti vykonávat každodenní úkoly.

„Přesná příčina, proč se v mozku začínají dít fyziologické změny, které vedou k rozvoji Alzheimerovy choroby, stále není jasná. Vědci se nyní domnívají, že k něčemu v mozku dochází ještě mnoho let před prvními příznaky, v takzvané preklinické fázi. Tehdy už dochází dlouhodobě ke změnám, které my nevidíme,“ upozorňuje vědec.

Alzheimerova choroba se nedá vyléčit ani léčit. Dají se pouze tlumit příznaky. Nicméně stále podle experta existuje naděje, že někdo lék vyvine. „Někdy se ještě skloňuje pojem kognitivní rezerva. Je to něco, co nám umožňuje, když se objeví nějaký problém, delší dobu dobře fungovat. Tuto rezervu člověk může posilovat i zdravou životosprávou a mentální aktivitou,“ míní neurobiolog.

Fyzická aktivita a mentální aktivita, kvalitní spánek a všechny zásady psychohygieny se podle Stuchlíka nedají než doporučit, nemůže to ale člověku bezpečí před Alzheimerovou chorobou zaručit.