Článek
Věk je v mnoha okolnostech jen číslo, ale to neznamená, že s sebou nenese i svá negativa. S nástupem stáří se bohužel snižuje schopnost reagovat, někteří jedinci navíc přestanou jasně vidět, slyšet a mohou trpět i dalšími nemocemi. Ty pak mohou způsobit snížení řidičských dovedností, což by je mělo varovat, že už by dál neměli sedat za volant.
Nelze přesně určit, v jakém konkrétním věku je dobré skončit s řízením, protože každý z nás je jiný a zatímco někdo může být již v šedesáti letech poměrně dost nemocný, další je v osmdesáti ve skvělé kondici. Nelze však ani zcela ignorovat, že spolu s vyšším věkem rostou nebezpečí spjatá s řízením.
Pro mnoho seniorů je automobil neskutečný pomocník, který jim umožňuje zůstat co nejdéle mobilní a hlavně soběstačný. Jenže nejde jen o ně. Při ztrátě řidičských schopností je ohrožen život řidiče, spolucestujících i dalších účastníků silničního provozu.
Kdy je tedy dobré zvážit, že nastal čas přestat řídit?
1. Pokud jsou diagnostikovány tyto nemoci
Odborníci za velmi rizikové považují Alzheimerovu chorobu, demenci, parkinsona, ale také artritidu či cukrovku léčenou inzulínem. Všechny tyto nemoci znesnadňují řízení vozidla ať už tím, že zhoršují koordinaci, reflexy, pohyb, orientaci, nebo i sluch a úsudek.
Často za to mohou i léky, které nemocní či lidé nad 65 let užívají a které mohou být podle Nadace pro bezpečnost dopravy opravdu velkým rizikem pro udržení pozornosti při řízení.
2. Poruchy zraku
Zhoršené vidění zhoršuje pozornost k dopravním značkám, ovlivňuje výpočet vzdálenosti mezi auty a také může vést k přehlédnutí chodců. Proto jsou tak důležité pravidelné kontroly u očního lékaře a své oční problémy je potřeba řešit a nepodceňovat je.
Neřešené oční vady mohou být za volantem velmi nebezpečné
3. Stres za volantem
Stres dokáže negativně ovlivnit soustředění mladých lidí, natož starších. U nich navíc hrozí i vlivem stresu zhoršení jejich zdravotního stavu či akutní potíže, jako je např. infarkt či selhání srdce.
Velký provoz, tma, déšť, dlouhé cesty jsou přesně ty věci, které zvyšují napětí, při kterém tělo začne vylučovat více kortizolu - stresového hormonu.
4. Zmatek a pomalá reakce
Jak ukázaly analýzy některých dopravních nehod, za některé z nich mohla ztráta reflexů, kdy dotyčný místo brzdy šlápl na plyn, byl schopen jen velmi pomalé jízdy, nebyl schopen udržet vůz v jízdním pruhu, příliš váhal či měl neadekvátní reakci na nečekané chodce či cyklisty.
5. Agresivita a náladovost na cestách
Zůstat v klidu a udržet pozitivní náladu v hustém provozu, s tím má problém celá řada osob. Začnete-li pociťovat, že jste ve stresu z aut okolo sebe či naopak, že na vás jiná auta troubí a dávají i jinak najevo, že nereagujete, jak byste dle nich měli, pak zvažte, zda zůstávat i nadále za volantem.
6. Roztržitost a ospalost
Nesoustředěnost, zívání a nutkání zavřít oči je přesně to, čím vám tělo naznačuje, že jste nebezpečím pro sebe i všechny okolo. Jakmile začnete pociťovat toto všechno již během krátké jízdy, je na čase skončit s řízením.
7. Časté nehody
Byl jste v poslední době účastníkem hned několika nehod či k těm nehodám málem došlo? Pak zvažte, zda to není varování, že vaše řízení již není bezpečné.
8. Vaši cestující cítí strach
Pokud se vaši spolucestující během jízdy necítí dobře, pak to rozhodně neshazujte. Naopak se sami sebe zeptejte, zda při řízení neděláte věci, které jste dříve nedělali a nyní se je snažíte bagatelizovat. V reálu může jít o poměrně velké nedostatky, které je dobré neignorovat.
Brýle nebo čočky by mělo nosit 40 procent řidičů, pětina tak nečiní
Spousta řidičů neumí správně sedět za volantem, říká lektor řízení
