Článek
Údaje Českého statistického úřadu ukázaly, že v posledních letech stagnuje spotřeba alkoholických nápojů, vyjádřená v litrech čistého lihu. V letech 1999 až 2001 se u nás ročně vypilo 9,9 litru na osobu, z čehož téměř polovina (4,6 l) připadla na pivo, dva litry na víno a 3,3 litru na lihoviny.
Konzumace představuje v posledním případě ročně 8,2 litru čtyřicetiprocentní lihoviny na každého občana, což znamená každý měsíc sedmičku tvrdého alkoholu. Zdá se to sice hodně, ale v této kategorii zůstáváme ve světovém žebříčku až ve třetí desítce. Ovšem naše dlouhodobé první místo ve spotřebě piva dalším pořadníkem důkladně zamíchalo.
V celkové spotřebě alkoholu (pivo+víno+lihoviny) ukořistili naši občané místo šesté za Lucemburskem (13,3 litru čistého lihu na osobu a rok), Portugalskem (11,2 l), Francií a Irskem (10,8 l) a také Německem (10,6 l).
Vede fernet a becherovka
Od světového i evropského průměru se lišíme nejen velkou láskou k pivu, ale rovněž k bylinným a hořkým likérům. Podle společnosti Drinks International tvoří u nás tyto nápoje téměř třetinu celkové spotřeby lihovin a podle údajů Unie výrobců lihovin z roku 2000 dokonce 45 %. V oblibě vedou v tomto sortimentu především Fernet Stock a Becherovka. Značka Fernet Stock je také jediná česká lihovina, která se umístila ve stovce nejprodávanějších lihovin na světě. Až za bylinnými likéry je u nás podle množství spotřeby rum, vodka a další druhy.
Ve světě je tato struktura (podle Alko distillery) zcela odlišná. Na bylinné nápoje a aperitivy připadají jen tři procenta celkové spotřeby alkoholu a jsou až na sedmém místě žebříčku. Vedoucí pozici zaujímá whisky (30 %), vodka (16 %) a gin (13 %). Podíl ostatních druhů alkoholu je pod 10 %. Jde ovšem o světový průměr, mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly - např. vysoký podíl spotřeby vodky ve východní Evropě.
Znovu objevená griotka
Průzkumem znalostí značek lihovin se již několik let zabývá agentura GfK. Jak jsme se už zmínili, jsou v čele tabulky bylinné likéry - trvale Fernet Stock (letos 68 % hlasů respondentů).
Pozice Becherovky na 2. místě (54 %) zůstává už dlouho vyrovnaná, zatímco Fernet Citrus se stejným počtem hlasů vykázal ze všech druhů lihovin největší nárůst obliby. Zatímco v roce 1999 jej jmenovalo jen jedno procento dotazovaných, o dva roky později už překročil padesátiprocentní hranici.
Na čtvrtém a pátém místě jsou dva rumy tuzemské výroby se 48 a 39 %, přes 30 % hlasů získaly ještě Finská vodka, slivovice a zásluhou ženské populace i vaječný koňak.
Z druhé desítky žebříčku známých lihovin stojí za zmínku comeback griotky, již v r. 1999 jmenovalo jen jedno procento dotazovaných a letos už dvaadvacet (11. místo). Ze zahraničních bylinných likérů se v první dvacítce umístil Jägermeister (17 %).
Jak potvrzuje šetření Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, mají naši občané alkohol docela rádi. Celoživotními abstinenty zůstává v ČR pouze sedm procent mužů a dvacet procent žen. Muži také vypijí desetkrát víc piva než ženy a třikrát víc destilátů. Spotřeba vína je u obou pohlaví zhruba stejná.
Po kapkách
Kombinace alkoholu s bylinnými extrakty může mít pozitivní vliv na trávení, ale velmi záleží na kombinaci bylin, koncentraci jejich výtažku a množství alkoholu. Některé lze proto užívat jen po kapkách, jiné po doušcích. Rozhodně se ale nedají tímto způsobem léčit zažívací potíže při onemocnění slinivky břišní nebo při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku, protože by se choroba zhoršila. Protože mnoho bylinných likérů obsahuje značné množství cukru, jsou zcela vyloučeny u diabetiků
Podle zmíněných údajů se u žen zvyšuje spotřeba alkoholu s rostoucím vzděláním. Ženy také vykazují menší znalost značek alkoholu. Výjimku ale tvoří dvě značky - Becherovka, již jmenovalo o dva procentní body více žen než mužů, a hlavně vaječný koňak, jehož znalost i obliba jsou u žen téměř dvojnásobné.