Článek
Sýr, který je základem tradičního jídla - brynzových halušek - může podle výsledků studie zveřejněné listem Sme výrazně snížit riziko ekzémů, astmatu, alergií, řídnutí kostí, cukrovky a dokonce i rakoviny a nemocí srdce a cév. Ačkoli brynzová sušina obsahuje až 48 procent tuku, probiotické bakterie ho z velké části při zrání mění na jiné, neškodné látky.
Tyto účinky prý potvrzuje také experiment, jemuž se podrobila třicetičlenná skupina Slováků a Slovenek, kteří dva měsíce jedli denně po 100 gramech této pochoutky.
"Zaznamenali jsme statisticky prokázaný šestiprocentní pokles LDL cholesterolu v krvi po prvním měsíci a desetiprocentní po dvou měsících," napsali autoři studie.
A to prý znamená snížení rizika nemocí srdce a cév o 20 až 30 procent. Brynza navíc testovaným lidem snižovala krevní tlak a krevní cukr a u dvou třetin dobrovolníků se dokonce zvýšila hladina tzv. dobrého HDL cholesterolu.
Léčivé účinky brynzy prokázány
O příznivých účincích brynzy Slováci hovoří již léta a na svoji milovanou pochoutku vhodnou i do pomazánek a jiných pokrmů nedá většina obyvatel země pod Tatrami dopustit. Tajemstvím účinků brynzy by mohly být zejména mléčné bakterie, které obsahuje. V jediném gramu sýra je totiž až jedna miliarda užitečných mikroorganismů, což je ve srovnaní s jogurtem až tisícinásobek.
Právě mléčné bakterie zlepšují obranyschopnost organismu a tím, že zvyšují vstřebávání vápníku a jiných minerálů v tlustém střevě, působí preventivně proti řídnutí kostí i proti rakovině tlustého střeva.
Počtem i širokým spektrem mikrobů se prý brynza dokonce přinejmenším vyrovná legendárnímu kefíru z Kavkazu, který se považuje v některých částech světa za elixír dlouhověkosti.