Anorektičku nechtěli léčit, její index hmotnosti byl prý v pořádku

Touha po dokonalé postavě není jen o správné životosprávě a pohybu. Důležitá je i vlastní mysl, která člověka pohání. Pokud se ale ze zdravého odhodlání stane posedlost, může se rychle zdravá dívka, třeba jen s pár kily navíc, stát anorektičkou, která ohrožuje sama sebe.

Podobně na tom byla i Chantelle. Chtěla zhubnout, a tak postupně vyřazovala z jídelníčku veškeré sacharidy. Jenže pak se u ní projevila anorexie, uvádí server Dailymail.

V devatenácti letech, kdy Chantelle začala svůj boj s anorexií, možná byla její hodnota BMI pouze nebezpečně nízká, vzhledově ale bylo jasné, že s ní není něco v pořádku. Byla natolik hubená, že ve svém věku oblékala malé dětské velikosti.  Nejhůře na tom byla v období, kdy její váha klesla na pouhých 38 kilogramů. Tedy váhu, která odpovídá zhruba jedenáctiletému dítěti.

Své problémy před rodinou a přáteli poměrně dlouho a úspěšně skrývala. I tak ale její matka po čase zjistila, že něco není v pořádku, a donutila ji navštívit lékaře. Tehdy s hodnotou BMI 17,6. Jenže kritická hranice pro počátek léčby anorektiček je pod 17,5. A tak lékaři pronesli, že se vlastně ještě nic neděje.

Až ve chvíli, kdy BMI kleslo na nízkou hodnotu 14, byla s diagnózou porucha příjmu potravy hospitalizována na klinice, kde podstoupila terapii, díky níž byla schopna o svém problému nejen mluvit, ale pomalu ho i překonávat.

„Bylo to postupné. Začala jsem z jídelníčku vyřazovat věci, které podle mě nebyly zdravé. Máma i přítel mi říkali, že už jsem moc hubená, ale protože jsem podle doktorů byla pořád v normě, tak jsem hubla dál. A tak začala anorexie stále víc ovládat můj život i moje myšlenky, a já najednou nemohla přestat,“ svěřila se Chantelle.

„Jelikož jsem nosila hodně pytlovité oblečení a málokoho na sebe nechala pohlédnout, skoro nikdo neviděl, jak moc hubená jsem. Jenže pak jednou máma všechno zjistila a já skončila na klinice. Šla jsem tam dobrovolně, ale pořád jsem si neuvědomovala, že mám nějaký problém. Všechno mi přišlo v pořádku,“ dodala.

Počátkem minulého roku Chantelle začala docházet na terapii, kde jí lékařka pomáhala zvládat vlastní myšlenky a pohled na jídlo. Po mnoha týdnech se začala dostávat do lepší formy a zvládala přidávat i nová jídla do jídelníčku, která jí měla zajistit potřebnou energii a nabrání hmotnosti.

Všechno vypadalo dobře. Jenže když dívka nastoupila v září do školy, všechno se opět dostalo do starých kolejí. Mohl za to tlak z hromady učení a pocit viny, že je kvůli anorexii šikanována a souzena. I když jí matka pomáhala, přesto Chantelle opět napadaly zlé myšlenky. A tak se vrátila k tomu, co uměla. Začala vynechávat a schovávat jídlo, aby trestala sama sebe.

„Nebyla jsem to já. Měla jsem deprese, tajila jsem své pocity před rodinou, to jsem nebyla já,” uvedla dívka zážitky ze svého boje s nemocí.

Jen díky neustálé podpoře rodiny a přítele Chantelle boj s vlastními démony opět vyhrála. A všichni doufají, že už všechno bude jen lepší.