Článek
"Setkali jsme se s osobami, které bolest pociťují velmi intenzivně, a s jinými, které mají vůči ní velkou toleranci," prohlásil Robert C. Coghill z Wake Forest University Baptist Medical Center v internetovém vydání odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
"Dosud neexistoval objektivní důkaz, který by opravdu potvrzoval individuální rozdíly ve vnímání bolesti," podotkl. Vědci zobrazovali mozek sedmnácti dobrovolníků metodou magnetické rezonance. K pravé noze každého z nich přitom přikládali horkou destičku. Při sezeních byly destičky zahřívány na různě vysoké teploty ve vzestupné škále od jedné do deseti a dobrovolníci měli za úkol stanovit intenzitu bolesti.
Intenzita bolesti závisí na genech
Vědci současně pořizovali zobrazení těch částí jejich mozku, které souvisejí s vnímáním bolesti. Výsledkem experimentu bylo zjištění, že části mozku těch dobrovolníků, kteří hovořili o větší bolesti, byly aktivnější než v případě těch, kteří ji pociťovali jako méně silnou. Aktivnější byla zejména ta část mozkové kůry, kde je bolest lokalizována a která souvisí s intenzitou bolesti, a ta část, která souvisí s nakládáním s nepříjemnými pocity, jež bolest způsobuje.
Velmi malé rozdíly naopak badatelé zjistili v talamu, který působí při přenášení signálů bolesti z míchy do mozku. Vědci mají za to, že signály jsou u různých lidí z míchy předávány podobným způsobem, mozek každého jednotlivce s nimi však zachází různým způsobem. Coghill tvrdí, že při experimentu se neprokázala odlišnost ve vnímání bolesti podle pohlaví. Před šesti měsíci vědci z University of Michigan dospěli k závěru, že intenzita bolesti souvisí s určitým genem v závislosti na jeho formě, kterou určitý jednotlivec zdědil.