Článek
Řadu lidí daleko víc vzrušují případy erotických dobrodružství s nehybnými objekty, například s kamennými sochami v parku (statuofilie), nebo dokonce aktivity spojené s hanobením mrtvol (nekrofilie). Pokud je dotyčný deviant ještě navíc lidojed, má bulvární tisk vystaráno i na několik týdnů.
Málokdo si uvědomuje, že většina těchto sexuálních aktivit je jakousi zvláštní odrůdou fetišismu. Tato úchylka představuje přesun sexuálního cíle. Z živého člověka na něco jiného, co tohoto člověka nahrazuje. Může to být třeba část jeho těla (nadměrně vyvinuté hýždě, případně bujné poprsí) nebo také kus jeho oděvu: boty, rukavice, kapesník, spodní prádlo. Seznam fetišistických objektů by byl dlouhý.
Dámské střevíce na podpatku jsou prý nejčastějším fetišistickým objektem proto, že evokují ženský genitál. Některé fetišisty ale vzrušují věci tak bizarní, jako jsou umělé protézy nebo naopak pahýly amputovaných končetin.
Pro řadu lidí představuje určitý fetiš také panenství. Počet deflorovaných dívek si pak mohou registrovat a zaznamenávat podobně jako si lovci dělají zářezy na pažbu své zbraně.
Příčinu fetišismu můžeme hledat v raném dětství
Malé dítě nedokáže vnímat člověka jako celek. Z matčina těla si pamatuje třeba jenom prsní bradavku, ze které sálo mléko, nebo její vlasy, které ho příjemně šimraly anebo jiné předměty vzbuzující libé pocity.
To je pak příčinou preference určitých částí ženského těla. Pokud však za fetišismus považujeme příznivou erotickou náklonnost k dámskému poprsí, dá se říci, že vlastně převážná většina mužů patří mezi fetišisty.
Různé sklony a záliby se pochopitelně časem mění. Dnešní mládež má neobyčejně silně vyvinutý sklon k poslouchání hlučných vjemů. Proto je část mládeže schopná sexuálního vzrušení jen v nadměrném kraválu mnoha decibelů. Také fetišismus různých zápachů podléhá módním výkyvům. Relativně pestrá nabídka erotického prádla způsobila, že mnozí muži se už dnes nedokážou sexuálně vzrušit bez těchto intimních rekvizit.
Fetišismus sám o sobě není trestným činem
Pokud si někdo založí sbírku dámského prádla nebo bot a tuto sbírku rozšiřuje legálním způsobem, není jeho počínání o nic horší než sbírání známek nebo pivních tácků. Problém nastane ve chvíli, když bude toto prádlo krást.
Ale neškodné fetišisty by společnost měla tolerovat. Jeden mladý muž se mi nedávno svěřil, že si potrpí na uniformu zdravotní sestry. A když žádnou zdravotnici nemohl dlouho sehnat, tak si takovou uniformu pořídila jeho manželka, bankovní úřednice. Nechodí v ní ovšem do banky. Tato vstřícná žena si ty šaty obléká do postele.