Hlavní obsah

Léčba kmenovými buňkami má zelenou

Novinky, Václav Pergl, Právo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Vědecká rada ministerstva zdravotnictví v pondělí schválila klinickou studii léčby kmenovými buňkami. České republice se tak řadí k několika zemím na světě, kde bude tato nadějná léčba oficiálně uplatněna. Zatím bylo u nás experimentálně léčeno kmenovými buňkami 8 pacientů - 4 po úraze míchy s ochrnutou dolní část těla, další po infarktu.

Foto: Monika Váňová, Studio M101
Článek

Zatímco léčba míchy se provádí v Motole, léčba infarktu kmenovými buňkami byla zahájena ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Karlově náměstí.

"Kmenové buňky jsou nezralé buňky krve kostní dřeně, které se mohou vyvinout v libovolnou buňku v těle," sdělila Právu ředitelka Ústavu experimentální medicíny akademie věd profesorka Eva Syková. Znamená to, že tyto buňky, když se dopraví na poškozené místo v těle, mohou se vyvinout např. v játra, plíce, ledvinu nebo kterýkoliv jiný orgán.

Profesorka Syková uvedla, že jde o léčbu, která je teprve v zárodku, ale skýtá obrovské nadějné perspektivy. Zdá se, že by do značné míry mohla nahradit i transplantace orgánů, protože kmenové buňky jsou schopny v poškozený orgán se vyvinout. Uvedla, že zatím při poruše míchy léčí kmenovými buňkami pacienty ve věku zhruba 18-45 let, kteří nemají žádná další zranění, nesmí být diabetiky a musí souhlasit s uvedenou léčebnou metodou.

"Upozorňuji, že jde o pacienty po akutním poranění. Zpravidla od poranění do léčby uplyne zhruba deset až dvacet osm dní. Zatím nejsme schopni říci, jaké budou přesně výsledky léčby. To poznáme až za několik měsíců a v klinické studii pak až za tři roky. Ale už dnes se ukazuje, že výsledky jsou velmi nadějné. Totéž platí u infarktu," uvedla Syková.

Ústav experimentální medicíny pořád shání dvanáct miliónů korun, které jsou nezbytné na vybudování banky kmenových buněk. "Zatím se nám přihlásilo několik dárců. Potřebujeme však tyto peníze rychle, abychom léčbu mohli úspěšně vyvíjet. Jde o pouhých 12 miliónů, ale zdá se, že je velký problém je v rozpočtu zdravotnictví najít. Je to velká škoda, protože když je nenajdeme včas, můžeme ztratit krok se světem a dnes v této léčbě patříme ke světové špičce," uvedla profesorka Syková.

Vědecká rada ministerstva zdravotnictví doporučila, aby obě pracoviště, tedy Motol, přesněji II. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, kde je i centrum buněčné terapie, a Všeobecná fakultní nemocnice spolupracovaly s obdobnými pracovišti v zahraničí. Už dnes ale právě čeští odborníci jezdí do světa a přednášejí o této metodě svým kolegům.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám