Článek
Společnost tvrdí, že pokus nepředstavuje vědecký průlom, ale je součástí přirozeného procesu v úsilí o vytvoření lidské zárodečné kmenové buňky pro lékařské účely.
"Nejde o vědecký pokrok," říká ředitel společnosti Robert Lanza. Vědci dospěli do stádia šestnáctibuněčného ebrya, zatímco v roce 2001 to bylo pouze šestibuněčné stadium.
Vytvořenými kmenovými buňkami lze nahrazovat tkáně
Vědcům se rovněž podařilo z pěti lidských vajíček vytvořit blastocysty - embrya v pokročilejším stadiu tvořená asi stovkou buněk (blastomer), které lze využít jako kmenové. To znamená, že se mohou stát předlohou pro jakýkoli druh buněk nebo tkání v těle.
Vědci doufají, že toto klonování jednou umožní umělými tkáňovými transplantáty léčit srdeční onemocnění nebo léčit cukrovku odstraněním odumřelých buněk slinivky břišní. Tkáň z kmenových buněk podle Lanzy organismus pacientů snadno přijme, protože obsahují DNA pouze jedné osoby.
Odpůrci klonování
Oponenti varují, že umělá tvorba zárodečných kmenových je součástí vývoje živé lidské bytosti. Americké federální zákony zakazují užívání daňových prostředků na vývoj a užití klonování lidí. Soukromé společnosti se soukromým financováním, jako je i ACT, však tyto metody mohou rozvíjet bez omezení.
Americká vláda však současně zvažuje, že bude v OSN usilovat o překonání nedávného hlasování světové organizace a o oživení práce na světové dohodě zakazující výzkum kmenových buněk z embryonální tkáně.
