Článek
Pětatřicetiletý Njeka do České republiky přijel v roce 2006 studovat medicínu.
„Musím se přiznat, že přechod nebyl vůbec jednoduchý. Byla to jiná země, jiný jazyk, jiní lidé, jídlo, musel jsem se naučit všechno jako malé miminko,“ přiznává dnes s úsměvem lékař.
Z Ghany k nám přijel studovat medicínu, neuměl ani slovo česky. Odrodil tu už přes tisíc dětí
Rodiče podle něj měli smíšené pocity. Sice byli na syna hrdí, že vystuduje vysokou školu v Evropě, ale stýskalo se jim po něm.
Vzpomíná na své první jídlo v Česku. „Myslím, že první jídlo, které jsem dostal, byl smažený sýr s bramborami, a musím přiznat, že mi to vůbec nechutnalo,“ směje se.
„První týden jsem přežil jenom s mlékem a chlebem.“
Philip má svou práci i kolegy velmi rád.
Podle Njeky bylo zpočátku nejtěžší naučit se česky, nicméně první ročník medicíny je náročný bez ohledu na jazyk. Studium úspěšně absolvoval a za obor si zvolil interní medicínu. Nyní působí na oddělení gastroenterologie v Příbrami.
„Mám skvělý kolektiv, tak jsem spokojený,“ říká Njeka o své práci. „Pracuji tam už osm let. Neumím si představit, že bych dělal něco jiného. Díky tomu, co děláme, jsme zachránili spoustu životů.“
Chtěla druhé dítě, povedla se jednovaječná trojčata. Zachránila je speciální operace
Jak se pacienti z Příbrami tváří na lékaře původem z Keni? „Při prvním kontaktu mají pocit nejistoty, ale jakmile začnu mluvit, tak zapomínají, že jsem cizinec,“ poznamenává.
„Myslím, že většinou odcházejí spokojení, a někteří z nich si na mě pamatují několik let a říkají: ,Pane doktore, vy jste mě v té době zachránil,‘.“
Philip, který je ženatý s Češkou a je otcem dvouleté holčičky, je kolegy nominován na cenu Anděl mezi zdravotníky. Nominaci chápe jako ocenění práce všech zdravotníků. Příležitost vyhrát považuje za důvod k hrdosti. Rodičům v Keni to ale ještě neřekl, přiznává, že se možná svěří, pokud vyhraje.