Článek
První jarní den označujeme jako jarní rovnodennost, protože noc a den jsou přibližně stejně dlouhé, tedy přibližně dvanáct hodin, a to všude na světě. Děje se tak proto, že Slunce se nachází přesně nad světovým rovníkem, na který dopadají kolmo jeho paprsky.
Od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje, což trvá až do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc. Na jižní polokouli je to opačně – v březnu tam začíná podzim.
K pozici Slunce nad rovníkem dochází každý rok o téměř šest hodin později než v tom předchozím. Naopak v přestupném roce k ní dojde o víc než osmnáct hodin dřív. Kalendářní rok totiž trvá buď 365, nebo 366 dní, ovšem Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Jarní rovnodennost se tedy každoročně opozdí o přebývajících 5 hodin a 49 minut. V roce 2048 se dokonce začátek jara posune už na 19. březen.
Jarní rovnodennost
Na rozdíl od letního a zimního slunovratu, kdy se délka dne mění velmi pomalu, je možné určit rovnodennost s velkou přesností. Stín libovolného bodu se během dne pohybuje po přímce. Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu jednoho stejného bodu. Pokud leží v přímce, je právě rovnodennost.
V některých kulturách dříve jarní rovnodennost znamenala začátek roku. Je na ní také závislé proměnné datum Velikonoc. Ty nastávají po prvním jarním úplňku, který letos připadá na sobotu 31. 3. Velikonoční neděle tak připadá na 1. 4. 2018.
První jarní den neznamená automaticky změnu času – o hodinu dopředu si lidé přetáčejí hodiny až o několik dní později. Letní čas v roce 2018 začne platit v noci 25. března. Hodiny se posunou o hodinu vpřed z 2:00 na 3:00.