Kvůli rakovině přišla Bára o kus lebky. Nyní pomáhá s osvětou o nemoci

„Mít rodinu a děti bylo něco, co jsem si přála už od mala. Bylo mi tehdy třicet let, když se mi podařilo konečně otěhotnět,“ vypráví pro Novinky Barbora. Od narození první dcery Markétky věnovala veškerou svou pozornost jen jí.

„Tehdy byl naší Markétce jeden rok a můj partner mě jednoho krásného rána upozornil na to, že mám na hlavě bouli. Nejprve jsem tomu nevěnovala velkou pozornost, ale přiměl mě k tomu, abych navštívila svou ošetřující lékařku a ověřila si, zda mi přeci jen něco není,“ pokračuje dál ve svém příběhu.

„Nejsem zrovna typ člověka, který se rád hrne k lékařům, když ho vyloženě něco nebolí či netrápí. Já se v tu dobu cítila zcela v pořádku, bez bolestí, ale najednou s boulí na hlavě.“

Až později zjistila, že boule se na hlavě neobjevila ze dne na den, rostla delší dobu, Barbora si jí však vůbec nevšimla.

„Dostala jsem doporučení k vyšetření na ORL pracoviště. Tam si se mnou nevěděli rady, jelikož se nikdy předtím s něčím takovým nesetkali. Několik týdnů se čekalo, zda boule nezmizí, a když opravdu nemizela, dostala jsem se konečně na sono vyšetření.“

Dermatofibrosarcoma protuberans, to byl verdikt, který zazněl po biopsii. Jedná se o maligní vazivový nádor, který je velmi agresivní, a musel co nejdříve z hlavy pryč.

Otázka byla, co vše bude muset být během operace odstraněno - hrozilo totiž, že přijde i o oko.

„V té době jsem byla jediná pacientka v České republice, která měla tento typ nádoru. Byl to pro mě ohromný šok, vůbec jsem si nepřipouštěla, že bych mohla mít rakovinu.“

Pokračuje otázkami, které se jí honily hlavou: „Jak je to možné, vždyť jsem ještě mladá a nežiji nijak nezřízeně, tak proč já? Co když zemřu a co moje malá holčička?“

I přes hrůznou diagnózu byla Barbora rychle objednána na operaci, při které jí nádor odstranili.

„Nastal den D a já podstoupila osmihodinovou operaci, kdy mi byl odstraněn z temporální části hlavy nádor včetně části lebky, kůže, svalů, čelistního kloubu, části vnitřního ucha atd. a zároveň mi do vzniklé ‚díry‘ byla našita část širokého svalu zádového a kus nové kůže. Měla jsem velké štěstí na skvělé, velmi profesionální lékaře a jsem opravdu moc ráda, že žiji v době, kdy se již i takovýto vzácný druh rakoviny dá řešit,“ říká dnes s úlevou Bára.

Rekonvalescence po operaci ale rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Provázela ji silná bolest hlavy, ale i zbytku těla. Ani po psychické stránce to nebylo jednoduché.

„Trvalo asi čtrnáct dní, než jsem se na sebe podívala do zrcadla, navíc jsem stále čekala na výsledky z histologie a několik týdnů byla napjatá, jak to dopadlo, jestli budu muset podstupovat ozařování, či dokonce chemoterapii.“

To se nakonec nestalo, tento typ nádoru nevyžaduje následnou léčbu.

„Čas běžel a já se dozvěděla, že žádná další léčba nebude nutná a budu jen další měsíce a roky pod drobnohledem lékařů. Byla jsem za to nesmírně vděčná a ohromně se mi ulevilo. Nějakou dobu jsem se však srovnávala se svým nový vzhledem. Cítila jsem se první týdny a měsíce opravdu nehezky a měla pocit, že se se svým novým já nesmířím. Vše chtělo však čas a trpělivost,“ uzavírá svůj příběh s rakovinou mladá maminka.

Pár měsíců po operaci Barbora zjistila, že je znovu těhotná. V tu chvíli se dostavily obavy.

„Vždy jsem si přála mít více dětí, ale po tomto zážitku s mou nemocí jsem upřímně měla strach a má rodina ještě víc.“

Dnes má dvě krásné zdravé děti, holčičku a chlapečka. Vychovávají je spokojeně s partnerem Iljou, se kterým jsou spolu už 17 let.

Kvůli své zkušenosti se mladá žena začala o rakovinu zajímat více a zapojila se do projektu Fuck Cancer, což je hnutí mladých lidí s onkologickým onemocněním.

Nedávno ukončili kampaň na Hithit, kde vybrali dostatek peněz na tvorbu speciálního webu, který bude rozcestníkem pro každého, kdo potřebuje získat informace o své nemoci nebo o nemoci blízké osoby a zároveň přímou pomoc - finanční, materiální, psychickou či zdravotní.

Ročně v ČR onemocní okolo 450 adolescentů a mladých dospělých zhoubným nádorovým onemocněním. Zatímco jejich vrstevníci sportují, chodí do školy a plánují život na vlastních nohou, mladí onkologičtí pacienti tráví svůj čas v nemocnici, s nejistou budoucností.

Projekt proto vznikl jako podpora pro tuto opomíjenou skupinu onkologických pacientů.

Cílem projektu je zvyšování povědomí o problematice nádorových onemocnění u mladých lidí, zvyšování povědomí o možnostech prevence, nutnosti včasné diagnózy a důležitosti psychické vyrovnanosti a podpory.

„Život není samozřejmý. A zdraví už vůbec ne. Ale nemocí to nemusí končit. Naopak, když život vezmeme za správný konec, můžeme si ho užít mnohem líp,“ uzavírá svůj příběh Barbora Hájková, kterou nemoc naučila žít, a ne jenom přežívat.

Projekt Fuck Cancer, jehož symbolem je levandulový cylindr, podpořila řada známých osobností jako ilustrátorka Eliška Podzimková, herec Jiří Langmajer či oblíbený český influencer Martin Mikyska neboli Mikýř.