Zhoršená řeč, změny chování či epileptický záchvat. I tak může začínat nádor mozku

Každý rok je v České republice diagnostikováno přibližně 850 nových případů nádorů mozku a míchy. Odborníci přitom rozlišují více než 140 různých typů těchto onemocnění.

Asi polovinu tvoří takzvané gliomy. Mezi nimi je nejznámější a zároveň nejagresivnější glioblastom. Vedle něj však existují také nízkostupňové gliomy, které obvykle postupují pomaleji a často postihují mladší pacienty v produktivním věku.

Právě včasné rozpoznání prvních příznaků bývá jednou z největších výzev. Obtíže se totiž často rozvíjejí postupně a mohou připomínat běžné zdravotní problémy.

Šestapadesátiletá paní Alena například zpočátku nepociťovala bolesti hlavy ani neprodělala epileptický záchvat. „Na jaře 2021 jsem začala mít problémy se zuby a postupně se mi zhoršovalo mluvení. Bylo to nenápadné a domnívala jsem se, že příčinou je špatně nasazená zubní korunka,“ vzpomíná.

Postupně se přidaly potíže se psaním a při čištění zubů si všimla, že se jí jazyk stáčí doprava. Vyšetření magnetickou rezonancí následně odhalilo glioblastom. „Následovala biopsie, operace a od ledna 2022 užívám po pěti týdnech na pět dnů chemoterapii. 20. října si jdu pro 47. dávku. Chodím každé tři měsíce na MR, ale od ledna 2022 žádná recidiva – zůstává stále stejný zbytek nádoru, který nejde operativně odstranit. Stále přetrvávají problémy s řečí a výslovností, hybností pravé ruky, se psaním, pletou se mi písmena, s odporem užívám tablety. Stále doufám, že mi bude umožněna léčba speciálním přístrojem, kterou od loňského října plně hradí pojišťovna pro nové případy a případy bez recidivy – do této kategorie patřím,“ vysvětluje paní Alena.

Navzdory náročné léčbě i nejisté budoucnosti zůstává optimistická. „Pořád žiju a mám pro co žít. Pro rodinu, přátele i své pejsky,“ říká.

Zcela jiný průběh měla nemoc u třicetileté paní Radky. Prvním příznakem byl náhle vzniklý epileptický záchvat během turistického pochodu. Lékaři jí následně diagnostikovali oligodendrogliom, tedy nízkostupňový gliom. Od roku 2026 užívá moderní cílenou biologickou léčbu. „Snáším ji skvěle, bez vedlejších účinků, a mohla jsem se vrátit zpátky do práce. Mám štěstí, že tato léčba existuje,“ popisuje.

Příznaky nádoru mozku se liší podle toho, ve které části mozku se nádor nachází a jak rychle roste. Některé projevy mohou být velmi nenápadné, jiné naopak přicházejí náhle.

Odborníci upozorňují, že jednotlivé příznaky ještě nemusí znamenat nádorové onemocnění. Pokud ale přetrvávají, zhoršují se nebo se objevují bez zjevné příčiny, je vhodné vyhledat lékaře. Právě včasná diagnostika totiž může významně ovlivnit úspěšnost léčby i kvalitu života pacienta.

Diagnostika zahrnuje neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, například magnetickou rezonanci (MRI), počítačovou tomografii (CT) nebo PET/MR. O dalším postupu následně rozhoduje tým specialistů z různých oborů.

Léčba může zahrnovat operaci, radioterapii, chemoterapii i moderní cílenou léčbu. Odborníci zdůrazňují, že plán léčby je vždy nutné přizpůsobit konkrétnímu pacientovi.

„V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi,“ vysvětluje lékařka Simona Paulíková z Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Podle ní jsou významným příkladem nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH. Nové cílené léky u těchto pacientů dokážou oddálit postup onemocnění i potřebu další onkologické léčby. „Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,“ dodává lékařka.

Na problematiku nádorů mozku upozorňuje pacientská organizace Hlas onkologických pacientů (HOP), která při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku (24.–31. 10. 2026) spouští vzdělávací web pro širokou veřejnost www.vseohlave.cz.

„Rádi bychom přispěli k destigmatizaci nádorových onemocnění mozku. Na webu se mohou lidé dozvědět, které faktory zvyšují riziko, jaké jsou varovné signály a jaké jsou dnes možnosti diagnostiky. Nemocným navíc poskytuje ucelený přehled informací potřebných pro lepší orientaci v nové a náročné životní situaci,“ uzavírá Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.