Hlavní obsah

Zápach starých lidí se může objevit už po čtyřicítce. Nesouvisí s tím, jak často se sprchujete

Říct někomu, že zapáchá jako starý člověk, může znít nepříjemně, podle vědců ale nejde o urážlivou nálepku. Výzkumy potvrzují, že s přibývajícím věkem se mění složení látek na povrchu kůže, což vede ke vzniku charakteristické vůně, kterou řada lidí popisuje jako zatuchlou, voskovou nebo lehce mastnou. Objevit se přitom může již po čtyřicítce.

Foto: Shutterstock

Zápach starého člověka nijak nesouvisí s osobní hygienou.

Článek

Zápach starého člověka přitom nijak nesouvisí s osobní hygienou. Jde o biologický proces, který postihuje prakticky každého člověka. Jde o přirozenou součást stárnutí.

Molekula spojená se stárnutím

Za typický pach je podle vědců zodpovědná především látka nazývaná 2-nonenal. Tu japonští vědci identifikovali v roce 2001 při výzkumu tělesného pachu souvisejícího s věkem. Zjistili přitom, že se objevuje především u lidí starších 40 let.

Na rozdíl od běžného tělesného pachu nevzniká 2-nonenal působením potu. Je výsledkem chemických procesů, během nichž dochází k oxidaci mastných kyselin přirozeně přítomných na pokožce. Jak se tyto tuky rozkládají, vznikají látky s charakteristickou vůní.

„Nevoní to jako pot. Spíše jako starší ložní prádlo nebo látka, na které se postupně hromadily kožní buňky a kožní maz,“ vysvětluje dermatoložka Shereene Idrissová.

První změny se mohou objevit už po čtyřicítce. To samozřejmě neznamená, že člověk oslaví čtyřicáté narozeniny a druhý den začne vonět jinak. Produkce 2-nonenalu narůstá postupně a intenzita výsledného pachu se výrazně liší mezi jednotlivci. Podle odborníků je důležité si uvědomit, že s věkem se mění složení kožních lipidů. Ty jsou stále náchylnější k oxidaci, a tím i k tvorbě sloučenin, které ovlivňují tělesný pach.

Roli mohou hrát také genetické předpoklady, životní styl, jídelníček nebo celkový zdravotní stav. U některých lidí se charakteristická vůně objeví výrazněji, u jiných zůstává téměř nepostřehnutelná.

Místo, na které většina lidí zapomíná

Podle dermatoložky existuje část těla, která může problém ještě zhoršovat, a to je prostor za ušima. Tato oblast je teplá, hůře větratelná a často se zde hromadí kožní maz, odumřelé kožní buňky i bakterie. Právě kombinace těchto faktorů vytváří ideální podmínky pro vznik a přetrvávání pachových látek.

Přesto mnoho lidí při sprchování věnuje pozornost vlasům, obličeji nebo podpaží, zatímco oblast za ušima zůstává stranou.

Odborníci proto doporučují především pravidelné a důkladné mytí pokožky, včetně oblasti za ušima. Podle Idrissové není nutné používat speciální přípravky. Postačí běžné mýdlo, sprchový gel nebo šampon.

Někteří výrobci nabízejí také takzvaná kaki mýdla obsahující extrakt z tomelu japonského. Ten je bohatý na třísloviny, které by teoreticky mohly pomáhat neutralizovat molekuly spojené s pachy. Vědeckých důkazů potvrzujících jejich výrazně vyšší účinnost oproti běžným přípravkům je ale zatím málo.

Stejně důležité jako samotná hygiena je i pravidelné praní textilií, které přicházejí do kontaktu s pokožkou. Kožní maz a pachové sloučeniny se totiž mohou usazovat v ručnících, povlacích na polštáře, žínkách nebo ložním prádle a postupně se v nich hromadit.

Deodorant problém nevyřeší

Někteří se snaží tento tělesný pach překrýt větším množstvím deodorantu nebo parfému. Podle odborníků nejde o ideální řešení. „Není to problém pocení. Je to problém oxidace tuků na pokožce,“ upozorňuje Idrissová.

Deodorant může pach dočasně zamaskovat, neovlivní ale chemické procesy, které vedou ke vzniku 2-nonenalu. Základem proto zůstává důkladná péče o pokožku a pravidelná výměna textilií.

Anketa

Překvapilo vás, že takzvaný zápach stáří může vznikat už po čtyřicítce?
Ano, myslel/a jsem, že se týká pouze seniorů.
69,7 %
Trochu, ale dává mi to smysl.
14,5 %
Nepřekvapilo mě to.
8,7 %
O tomto tématu slyším poprvé.
7,1 %
Celkem hlasovalo 21129 čtenářů.
Související témata:
Přirozené stárnutí

Výběr článků

Načítám