Rakovina prostaty: Deset let o ní nemusíte vědět

„Rakovina prostaty je onemocnění, které ze začátku nevyvolává žádné příznaky. A to poměrně dlouho,“ upozorňuje přednosta Urologické kliniky FN Motol na největší zákeřnost této nemoci. „Když jsme diagnostikovali pouze podle příznaků, což bylo naposledy v osmdesátých, na začátku devadesátých let, byla už rakovina obvykle rozšířena mimo prostatu, vytvořila metastázy, hlavně do kostí.“

„Příznaky se mohou projevit až po deseti i více letech, kdy z malého nádoru vznikne pokročilé onemocnění, které pacienta ohrožuje na životě. Ve spektru nádorových onemocnění je rakovina prostaty spíše pomalu probíhající a méně agresivní forma rakoviny, byť existují výjimky,“ vysvětluje profesor Babjuk a dodává: „Změnila to detekce PSA (prostatický specifický antigen) v krvi, který bývá zvýšen už na počátku onemocnění, tedy v době, kdy jej v lokalizované podobě dokážeme zcela vyléčit.“

Prostata je žláza, která se nachází pod mužským močovým měchýřem a obklopuje močovou trubici. Je zodpovědná za tvorbu semenné tekutiny, která pomáhá v pohybu spermií během ejakulace.

V pokročilých stadiích rakoviny mohou pacienti pociťovat bolesti v kostech, únavu nebo neúmyslně hubnout. Mohou se objevit bolesti při močení, krev v moči nebo ejakulátu. „Je ale třeba říci, že potíže při močení jsou obvykle spojeny spíše s nezhoubným zvětšením prostaty, které postihuje většinu mužů se stoupajícím věkem. Nezhoubné zvětšení s rakovinou nijak nesouvisí, mohou se však v prostatě vyskytovat současně,“ pokračuje specialista.

Na diagnózu rakoviny prostaty nás obvykle přivede vyšší hodnota krevní hladiny PSA - proteinu, který je produkován prostatou. Jeho zvýšené hodnoty mohou být ale způsobeny i například zmíněným nezhoubným zvětšením prostaty (hyperplazií) nebo infekcí.

V lednu 2024 byl zahájen screeningový program zaměřený na muže ve věku 50 až 70 let. „Česká republika je jednou z prvních zemí, která se odhodlala takový program zahájit. Muži jsou vyzváni, například praktickým lékařem, aby podstoupili odběr krve. Nic víc. Při hodnotě PSA nad tři následují podrobnější vyšetření urologem,“ popisuje profesor Babjuk s tím, že během první poloviny loňského roku se v programu nechalo vyšetřit 70 tisíc mužů. Zhruba osmi procentům z nich byla naměřena vyšší hodnota PSA.

Urologické vyšetření zahrnuje vyšetření moči, ultrazvuk a většinou i vyšetření prostaty pohmatem, které se provádí konečníkem a hodnotí přítomná ložiska nebo zatvrdnutí v prostatě. Urolog také pacienta obvykle pošle na magnetickou rezonanci, která může popsat podezřelá ložiska, jejich umístění a velikost. U těch větších i možné šíření do okolí.

V případě pozitivního nálezu následuje biopsie, tedy odběr vzorku z prostaty. „Histologie nám pak ukáže, zda je nádor přítomen, případně jak je agresivní. Prokážeme-li nádor a máme-li podezření, že by již mohl vytvořit metastázy, provádíme PSMA PET (Pozitronová emisní tomografie), která metastázy s vysokou přesností prokáže, nebo vyloučí,“ přibližuje postup vyšetření urolog.

„Určitě více než šedesát procent pacientů trpí pomalu probíhající formou nemoci. U té agresivnější formy rakoviny prostaty, což je ale naštěstí minimum případů, se dokáže nádor rozšířit rychleji, v nejhorších případech už za jediný rok. Celkově u nás zachycujeme nemoc v pokročilejším stadiu zhruba u pětiny nemocných. Tedy těch, kteří trpí agresivní formou nebo bohužel přišli pozdě. Toto číslo nás stále trápí a věřím, že s jeho snížením by nám mohl pomoct právě celorepublikový screening,“ doufá přednosta motolské urologie.

V případě pomalu rostoucí rakoviny, která je zachycena včas a nevyvolává příznaky, může být pacientovi nabídnuta i možnost pravidelného sledování bez okamžitého zásahu. Léčba následuje, až když se onemocnění začíná probouzet.

Aktivní léčba spočívá u onemocnění ohraničeného na prostatu v operačním výkonu, odstranění celé prostaty (radikální prostatektomie) pomocí operačního robota nebo v radioterapii.

„V pokročilých stadiích rakoviny, kdy již onemocnění vytvořilo metastázy, nasazujeme léčbu celkovou, většinou nejprve hormonální. Tam, kde nemoc nereaguje, je k dispozici chemoterapie nebo léčba radioizotopy. Ve stadiu velmi nadějného výzkumu je celá řada dalších preparátů,“ připomíná specialista.

„I když onemocnění vytvořilo metastázy, celková systémová léčba dokáže na dlouhé roky onemocnění zastavit a výrazně prodloužit život. Za posledních deset let se prognóza zásadně zlepšila co do délky přežití i vyšší kvality života pacientů. Výhodou je, že rakovinu prostaty lze účinně léčit hormonální léčbou, která na rozdíl od chemoterapie nemá tak významné vedlejší účinky,“ říká profesor Babjuk.

Vzniku rakoviny prostaty spolehlivě předejít nelze. Pomáhá strava bohatá na ovoce a zeleninu, rybí maso, méně červeného masa a tuků, udržování přiměřené váhy a dobré fyzické aktivity. Rozhodující je časný záchyt.

V 80. letech byla rakovina prostaty považována za nemoc, která je častá, ale spíše u starších mužů. Diagnostiku představovalo digitální rektální vyšetření, které však mělo omezenou schopnost detekovat rakovinu v raných stadiích. Významné změny nastaly na přelomu 90. let, kdy se začaly více používat krevní testy na PSA. Tehdy došlo k prudkému nárůstu počtu nových případů, což bylo způsobeno právě lepšími možnostmi diagnostiky.

„Od začátku milénia se situace výrazně obrátila k lepšímu. Díky různým kampaním, jako je Movember, se zlepšuje povědomí o dříve tabuizovaných onemocněních, jako je rakovina prostaty. Díky úspěšné léčbě se významně prodlužuje délka přežití pacientů nejen u včas zachyceného nádoru, ale i v případech agresivní formy nebo pokročilého stadia nemoci. Naše data ukazují 94procentní pětileté přežití u pacientů po radikálních prostatektomiích,“ dokládá urolog.

„V nejbližších letech můžeme očekávat zlepšování preciznosti léčebných postupů. Věřím, že screeningový program sníží procento pozdě zachycených onemocnění a že se to promítne i do snížení úmrtnosti,“ doufá. „Za pár let se může medikamentózní onkologická léčba natolik zdokonalit, že zcela vytlačí jiné postupy. Pacienty pak možná už nebude vůbec třeba operovat nebo ozařovat,“ dodává s trochou nadsázky profesor Marek Babjuk.