Parkinsonova choroba: Tichý nepřítel, který varuje roky dopředu

Přestože si nemoc většina lidí spojí s třesem rukou, rozhodně nejde o jediný příznak. Pacienty často trápí zpomalenost pohybů, svalová ztuhlost nebo ztížený start chůze. „Pozorujeme i změny písma, úzkostné stavy, poruchy čichu, kognitivních funkcí nebo spánku,“ popisuje Růžička. Právě poruchy spánku mohou být prvním signálem, že se v těle něco děje – a to i deset až patnáct let před samotným propuknutím nemoci.

Specifickým varováním může být tzv. porucha chování v REM fázi spánku. „Normálně se při ní vypínají svaly. U těchto pacientů se ale nevypnou – takže když ve snu kopou do míče, opravdu kopnou. Mohou zranit sebe nebo partnera,“ vysvětluje neurolog. Pokud je taková porucha potvrzena ve spánkové laboratoři, až 90 % těchto lidí později rozvine Parkinsonovu nemoc nebo podobné onemocnění.

Proč nemoc vzniká, zůstává částečně záhadou. Rizikovými faktory jsou věk, genetika i životní prostředí – například pesticidy, rozpouštědla nebo znečištěný vzduch. Vyšší výskyt nemoci bývá v zemědělských oblastech. Významnou roli hraje také životní styl. A i když se Parkinson typicky objevuje mezi 50. a 65. rokem života, není výjimkou ani diagnóza u třicátníků.

Ačkoli zatím nemoc neumíme vyléčit, dnešní medicína pacientům výrazně ulevuje. Kromě léků pomáhá i hluboká mozková stimulace – elektrody zavedené do mozku dokážou výrazně potlačit příznaky. „Je to svého druhu zázrak,“ přiznává Růžička. Klíčová je ale i podpora okolí – pomáhá rodina, pohyb i organizace jako Parkinson-Help, které šíří osvětu a pořádají akce pro nemocné.

Celý díl si poslechněte zde

MUDr. Filip Růžička, Ph.D., se jako neurolog specializuje na léčbu Parkinsonovy nemoci a dalších poruch hybnosti. Působí na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mimo jiné se věnuje hluboké mozkové stimulaci (DBS) a dalším terapiím motorických poruch.