Křečové žíly způsobuje časté křížení nohou a další mýty o křečových žilách

Ne vždy. Menší žilky mohou být pouze estetickou záležitostí, ale ty větší znamenají zhoršený odtok krve. To někdy vede k otokům, změnám barvy kůže, poškození tkáně a v pokročilých stavech i ke vzniku bércových vředů. Dalším rizikem je zánět žil neboli povrchová trombóza, což může ve vzácných případech přejít i do závažnějších komplikací, jako je například plicní embolie.

Problematické je hlavně dlouhé stání na jednom místě, třeba při práci na výrobní lince. Během něj ochabuje svalová pumpa, která jinak pomáhá vracet krev zpátky k srdci. Kvůli tomu pak krev stagnuje, což může stav křečových žil zhoršovat. Dlouhé sezení nemá na jejich vznik vliv. Chůze pak stav žil výrazně zlepšuje, pokud je ale přiměřená.

Je pravda, že s věkem se jejich výskyt zvyšuje. Vazivo stárne a cévní stěny ztrácejí na pružnosti, kvůli čemuž se pak krev snáze hromadí v dolních končetinách. Ale problém je běžný i u lidí kolem dvaceti let. U některých se křečové žíly vyvíjejí rychleji, u jiných pomaleji. Výjimečně se mohou objevit také u dětí. Často se mluví i o dědičnosti. Pravda je ale taková, že sklon k rozšíření žil má do určité míry každý, bez závislosti na rodinné anamnéze.

Ano, to je do určité míry pravda. Hlavní roli hrají hormonální vliv a specifické životní situace, které se týkají hlavně žen. Souvisí to především s těhotenstvím. Během něj dochází ke zvýšení objemu krve, hormonálním změnám a zároveň rostoucí děloha vyvíjí tlak na pánevní žíly. To vše vede k rozšíření křečových žil. S každým dalším těhotenstvím se riziko zvyšuje, protože žilní systém je opakovaně vystaven zátěži a nemusí se vždy plně vrátit do původního stavu. Nedá se ale tvrdit, že těhotenství je jediným viníkem, každopádně právě gravidita může být spouštěcím faktorem.

Ne, to je rozšířený mýtus. Samotné sezení s překříženýma nohama nepoškozuje žilní chlopně ani nezpůsobuje jejich selhávání, což je hlavní mechanismus vzniku křečových žil. Může ale při něm docházet k dočasnému omezení prokrvení, což někdy vyvolává mravenčení nebo pocit těžkých nohou. Občas takto dochází i k zatěžování páteře.

Ne, možností je více. Vhodná jsou režimová opatření, jako je dostatek pohybu, chůze a vhodná obuv. Existují také léky na zpomalení progrese. Teprve pak přicházejí na řadu operační zákroky. Ty mohou být buď klasické chirurgické, nebo moderní, ke kterým patří například endovaskulární metody, jako je laser nebo radiofrekvence, které žílu uzavřou zevnitř.