Když tělo vyšle varování na nejviditelnějším místě. Opary spouští stres, nedostatek spánku i slunce

Za vznikem oparů stojí virus herpes simplex (HSV-1). Do těla se většinou dostane už v dětství a následně v něm zůstává po celý život. Imunitní systém jej sice drží pod kontrolou, virus se ale ukrývá v nervových buňkách a čeká na vhodnou příležitost k aktivaci.

Jakmile obranyschopnost organismu oslabí, může se znovu probudit. Výsledkem bývá známý opar na rtu, v okolí nosu nebo jinde v oblasti obličeje. K jeho opětovnému propuknutí přitom nemusí dojít jen při nachlazení nebo jiné infekci. Spouštěčem bývá také dlouhodobý stres, psychické vypětí, nedostatek spánku, hormonální změny, nadměrné slunění nebo celkové vyčerpání organismu. Virus pak začne znovu vytvářet infekční částice, které putují nervovými vlákny zpět ke kůži, kde vyvolají typické svědění, pálení a následný výsev bolestivých puchýřků.

Zatímco někteří lidé se s oparem setkají jen jednou za život, jiní s jeho návraty bojují opakovaně. Riziko recidiv bývá vyšší zejména v obdobích zvýšené fyzické nebo psychické zátěže, kdy je imunitní systém oslabený a hůře udržuje virus v neaktivním stavu.

Ne náhodou se mnohým lidem opar objevuje v okamžiku před důležitou pracovní schůzkou či jiným důležitým okamžikem či po několika probdělých nocích. Stejně jako u chronického stresu, dlouhodobé únavy a všeho dalšího, co oslabuje imunitní systém, včetně nachlazení, chřipky a dalších infekcí. Organismus pak věnuje více energie zvládání zátěžových situací a méně kontrole virů, které v těle přetrvávají.

Častějším výskytem oparů mohou trpět také ženy během menstruace, těhotenství nebo menopauzy. Hormonální změny totiž dokážou ovlivnit imunitní reakce organismu i odolnost vůči vnějším vlivům. V obdobích, kdy hladiny hormonů výrazně kolísají, může být obranyschopnost dočasně oslabena, což je opět okamžik, kdy se může virus opětovně zaktivovat.

Kromě samotných hormonů může svou roli hrát také únava, vyšší míra stresu nebo horší kvalita spánku, které tato životní období často provázejí.

Překvapivým spouštěčem bývá také intenzivní sluneční záření. Ultrafialové paprsky mohou podráždit pokožku rtů a současně oslabit lokální imunitní obranu. Není proto výjimkou, že se opar objeví po dovolené u moře nebo po dni stráveném na horách.

Samotný opar nemusí znamenat vážný zdravotní problém. Často však funguje jako jakýsi ukazatel, že tělo potřebuje zpomalit. Může upozorňovat na nedostatek odpočinku, dlouhodobý stres, vyčerpání nebo probíhající infekci.

Pokud se opary objevují jen občas, většinou není důvod k obavám. Jestliže se však vracejí velmi často, jsou rozsáhlé nebo se špatně hojí, je vhodné situaci konzultovat s lékařem. Opakované výsevy totiž mohou naznačovat výraznější oslabení imunity nebo jiný zdravotní problém.

Někdy totiž opar nepřichází jen jako nepříjemná kosmetická komplikace. Může být jedním z prvních signálů, že organismus potřebuje více odpočinku a péče, než mu právě dopřáváme.

Opar je dobré začít řešit hned při prvních příznacích, kdy se objeví svědění, pálení nebo nepříjemné brnění rtů. Právě v této fázi lze často průběh infekce zmírnit nebo alespoň zkrátit.