Článek
Samičky komárů – jediné, které koušou – si nevybírají své oběti náhodně. K nalezení hostitele používají celou řadu smyslových podnětů reagujících na oblaka oxidu uhličitého z našeho dechu, která signalizují, že je poblíž živý dýchající tvor, tělesné teplo, vizuální kontrast a to nejdůležitější – tělesný pach tvořený složitou směsí těkavých chemických látek, která se u každého člověka liší, píše magazín Forbes.
Myšlenka, že komáři spoléhají především na čich, je známá už desítky let. Přelomová studie publikovaná v roce 2022 v časopise Cell však konečně spojila tuto čichovou „preferenci“ s konkrétními chemickými znaky lidského tělesného pachu.
Ve studii vědci identifikovali skupiny lidí, kteří byli pro komára zimničného (Aedes aegypti) trvale přitažlivější. Nejpozoruhodnější bylo, že tyto rozdíly nebyly ani náhodné, ani proměnlivé – zůstávaly poměrně stabilní po mnoho měsíců, a dokonce i let.
Karboxylové kyseliny
Hlavním zjištěním studie bylo, že účastníci, kteří byli pro komáry nejpřitažlivější, vylučovali na pokožce vysoké množství karboxylových kyselin. Jde o organické molekuly vznikající při rozkladu kožního mazu (seba) mikroorganismy žijícími na kůži.
V experimentu měli účastníci několik hodin na pažích nylonové návleky, aby se do látky vstřebal jejich přirozený tělesný pach. Komáři pak v laboratorním testu dostali na výběr mezi dvěma návleky.
Rychle se ukázalo, že několik vybraných jedinců přitahovalo mnohem více komárů než ostatní – v jednom případě dokonce více než stonásobně více. Výzkumníci zaznamenali, že nejpřitažlivější vzorky pokožky obsahovaly výrazně vyšší množství karboxylových kyselin.
Ještě pozoruhodnější bylo, že i komáři s určitými poruchami čichu dokázali rozlišovat mezi lidmi s vysokým a nízkým množstvím karboxylových kyselin – tedy mezi silně a slabě přitažlivými jedinci. To naznačuje, že tyto kyseliny představují velmi spolehlivý signál při výběru hostitele.
Anketa
Množství karboxylových kyselin u jednotlivých lidí není náhodné. Vzniká kombinací genetiky, kožního mikrobiomu a chemie těla, takže je u každého člověka jedinečné. DNA určuje základní složení olejů a mazu, které pokožka produkuje. Kožní mikroorganismy se těmito látkami živí, čímž vznikají pachové sloučeniny. A právě ty, nikoliv samotný pot, komáry přitahují nejvíce.
Důležité je, že tento pachový profil se příliš nemění. Studie z časopisu Cell ukázala, že přitažlivost konkrétního člověka pro komáry zůstávala stabilní v čase, i když změnil stravu, mýdlo nebo každodenní návyky.
ProŽeny.cz
Co ještě komáry láká
Přestože se karboxylové kyseliny ukazují jako hlavní faktor komářích preferencí, nejsou jediným, uvádí Forbes. Výběr hostitele podle něj mohou ovlivňovat i další prvky:
- Oxid uhličitý a tělesné teplo. Komáři sledují CO₂, aby našli obecnou polohu hostitele, a teprve poté používají pachové signály k výběru konkrétní osoby. Vyšší tělesná teplota může způsobit, že je někdo pro komáry „viditelnější“.