Hlavní obsah

Čas snídaně a večeře může ovlivnit délku života, naznačuje studie

Mnoho z nás v souvislosti se zdravím sleduje, co snídá. Nejnovější studie ale ukazuje, že z hlediska zdraví může být často důležitější než samotné složení snídaně to, kdy si ji dopřejeme. Podle vědců totiž existuje souvislost mezi načasováním první a poslední kalorie dne a délkou života.

Foto: Shutterstock

Čas prvního a posledního jídla během dne může souviset s délkou života, naznačuje studie.

Článek

Právě na načasování prvního a posledního jídla se zaměřili vědci, kteří analyzovali data od 31 044 dospělých ve věku 40 let a více. Ti se v letech 1999 až 2018 zúčastnili amerického Národního průzkumu zdraví a výživy.

Došli přitom k poměrně překvapivému zjištění. Nejnižší statistické riziko úmrtí měli lidé, kteří své první jídlo dne konzumovali mezi 7. a 8. hodinou ranní.

Ve srovnání s nimi měli lidé, kteří jedli poprvé mezi 8. a 10. hodinou, o 10 % vyšší riziko úmrtí. U těch, kteří první jídlo odkládali na dobu mezi 10. hodinou a polednem, bylo riziko vyšší o 19 %. A u lidí, kteří jedli poprvé až po poledni, vědci zaznamenali dokonce o 29 % vyšší riziko.

Podobný vzorec vědci objevili i v souvislosti s úmrtím na kardiovaskulární onemocnění. Lidé, kteří poprvé jedli až po poledni, měli o 46 % vyšší riziko úmrtí na srdečně-cévní choroby než ti, kteří se najedli mezi 7. a 8. hodinou ranní. V padesáti letech měla tato skupina navíc v průměru o 2,46 roku kratší odhadovanou délku života.

Nejvhodnější čas na poslední jídlo?

Ještě zajímavější výsledky přinesla analýza posledního jídla dne. Riziko úmrtí nevzrůstalo rovnoměrně s pozdějším časem posledního jídla, ale výsledky vytvořily křivku ve tvaru písmene U. Nejnižší riziko úmrtí měli lidé, kteří se naposledy stravovali kolem 20. hodiny. Lidé, kteří si dopřáli poslední jídlo před 19. hodinou, měli riziko úmrtí o 13 % vyšší, a ti, kteří jedli po půlnoci, dokonce o 27 % vyšší riziko.

Podle odborníků dává načasování jídla signál periferním cirkadiánním rytmům. „Pozdější první jídlo nebo pozdní noční stravování může přispívat k cirkadiánnímu nesouladu a metabolickým poruchám, včetně zhoršeného metabolismu lipidů a glukózy,“ vysvětluje autorka studie Zhilei Shanová z Huazhong University of Science and Technology.

Lidé pak mohou přibývat na váze, tuk se hromadí v játrech, protože dochází k narušení vstřebávání tuků a k celé řadě dalších zdravotních problémů.

„Přesto to ale neznamená, že večeřet kolem osmé hodiny večerní vyhovuje úplně všem lidem. Jde o to, že načasování jídla představuje jen jeden dílek složité skládačky. A kromě času je důležité i složení stravy, dostatek pohybu, kvalitní spánek či celkový životní styl. Jedná se tedy o velmi individuální záležitost,“ dodává Shanová.

Anketa

V kolik hodin obvykle snídáte?
Před 6. hodinou
23,3 %
Mezi 6.-7. hodinou
48,7 %
Mezi 8.-9. hodinou
17,3 %
Mezi 9.-10. hodinou
4,3 %
Pokaždé v jiný čas
2,1 %
Nesnídám
4,3 %
Celkem hlasovalo 653 čtenářů.
Související témata:

Výběr článků

Načítám