Článek
Účastníci summitu COP17 schválení textů přivítali potleskem. Předseda konference Hambardzum Matevosjan po jejich přijetí prohlásil: „A je to. Perfektní.“ Konečné znění dokumentů ale zatím není k dispozici, a není tak jasné, které z dříve navrhovaných možností se do dohody dostaly.
Jednání se soustředila na plnění historické dohody z roku 2022, v níž se téměř 200 zemí zavázalo zastavit úbytek biodiverzity do konce desetiletí. Většina stanovených cílů však zaostává za plánem. Patří mezi ně ochrana 30 procent pevniny a oceánů, omezení znečištění i zajištění větší finanční podpory pro chudší země.
Reforma dotací
Jedním z hlavních sporných bodů byla reforma dotací a dalších pobídek, které podporují činnosti poškozující přírodu, například využívání fosilních paliv, intenzivní zemědělství či nadměrný rybolov. Státy se přely také o zdroje financování ochrany přírody. Obnova poškozených ekosystémů, ochrana ohrožených druhů a zachování lesů či mokřadů podle odhadů vyžadují každoročně dalších 700 miliard dolarů (více než 15 bilionů korun) nad rámec současných výdajů.
Evropská unie prosazovala, aby se na financování vedle tradičních dárcovských zemí podílely také bohatší rozvíjející se ekonomiky, například Čína. Návrh dohody, který se dnes objevil, vyzýval země mimo skupinu rozvinutých dárců, aby se k financování dobrovolně připojily. Konečná podoba tohoto ustanovení zatím nebyla oznámena.
Spory o vědecké zprávy
Obtížná byla také jednání o takzvaném fondu Cali, který má rozdělovat část zisků firem využívajících genetické informace rostlin a dalších organismů. Při jeho spuštění na začátku roku 2025 se počítalo s tím, že bude každoročně získávat miliardu dolarů na ochranu přírody v rozvojových zemích. Dosud však přilákal jen zhruba 10 000 dolarů (218 160 Kč).
Spory se vedly rovněž o vědecké zprávy, jejichž závěry se některé země zdráhaly přijmout. Francouzská ministryně životního prostředí Monique Barbutová kritizovala útoky na vědu. Do jednání se tento týden zapojilo také zhruba 70 ministrů. Původní tempo rozhovorů kritizovali i zástupci domorodých obyvatel a občanské společnosti, kteří vyzývali státy k rychlejšímu postupu.
Na předchozím summitu o biodiverzitě v Kolumbii v roce 2024 se jednání rovněž protáhla, tenkrát ale skončila bez dohody o financování ochrany přírody. Rozhovory pokračovaly v Římě v roce 2025, kde se nakonec podařilo dohodu uzavřít.
