Článek
Spor o Velký pátek vyvolalo v Rakousku rozhodnutí Soudního dvora EU, který označil za diskriminaci, že dosud měli svátek na Velký pátek jen členové některých církví.
Vláda ještě minulý týden navrhovala, aby svátek byl na Velký pátek jen zčásti - až od 14:00.
Rakušané měli dosud o Velikonocích volno pouze na Velikonoční pondělí, Velký pátek byl svátkem jen pro členy starokatolické církve, evangelických církví augsburského a helvetského vyznání a evangelické církve metodistické. Pro všechny ostatní Rakušany včetně členů římskokatolické církve, ke které se podle posledního sčítání lidu hlásí téměř tři čtvrtiny obyvatel země, byl Velký pátek běžným pracovním dnem.
Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku ovšem na konci ledna rozhodl, že rakouský zákon o velkopátečním svátku je diskriminační, neboť nepřistupuje ke všem obyvatelů země rovně. Soudu vadila mimo jiné pasáž, podle níž musí zaměstnavatel těm zaměstnancům, kteří mají kvůli svému vyznání nárok na pracovní volno, vyplácet zvláštní příplatek, pokud na Velký pátek přesto pracují.
Právo na osobní svátek
Vláda, kterou tvoří lidovci (ÖVP) a svobodní (FPÖ), se po jednání se zástupci církví v úterý rozhodla, že Velký pátek nebude svátkem ani zčásti a lidé budou mít právo pouze na takzvaný „osobní svátek”. Na něj mají právo například i v případě svatby, volno se však odečítá z celkového počtu dní řádné dovolené a nahlásit ho je nutné tři měsíce dopředu.
Minulý týden se vláda, která se chtěla vyhnout zavedení celodenního svátku a zároveň musela reagovat na verdikt Soudního dvora EU, shodla na kompromisu, podle kterého měl svátek na Velký pátek začít až od 14:00. To se ale nelíbilo církvím, zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Po úterním jednání tak vláda od návrhu ustoupila.