Článek
Dojemný příběh se podle deníku Corriere della Sera začal psát letos v dubnu, když geolog Lorenzo Rossetti narazil v italské jeskynní oblasti Farassi na starou kazetu s kinofilmem značky Kodak, v jejíchž okrajích už hlodala rez.
Rossetti svitek vyzvedl, vyfotografoval a snímek poslal svému příteli, režisérovi Paolovi Bacchimu, který v oblasti nedávno natáčel dokument. Bacchi neskrýval zvědavost, co by se na analogovém nosiči mohlo skrývat, a film nechal vyvolat.
„Od začátku jsem byl přesvědčen, že na něm něco bude. Byl by to nádherný příběh, i kdyby se ukázalo, že kinofilm je starý jen dva měsíce,“ potvrdil Bacchi deníku Bild.
„Když jsem si uvědomil, že na něm skutečně jsou obrázky, připadalo mi to, jako by se otevřela nějaká díra skrz prostor a čas a přítomnost se spojila s minulostí,“ dodal režisér.
Ačkoli byl svitek dlouholetým působením povětrnostních vlivů poškozený a záběry citelně utrpěly, bylo na něm vidět siluety lidí. Kvalitu záběrů, které pocházely z jednoho horolezeckého cvičení z let 1986 a 1987, pak vylepšil s pomocí umělé inteligence.
Aby zjistil, kdo na snímcích je, zveřejnil Bacchi zrestaurované fotografie na sociálních sítích v naději, že se přihlásí někdo, kdo lidi na fotografiích pozná. Výzva s videem měla více než čtyři miliony zhlédnutí a mezi těmi, komu neušla, byla i vdova po Cantalamamessovi, Renata Nardinocchiová.
Stačil jediný pohled
Stačil jí jediný pohled. Navzdory skvrnám a posunutým barvám snímků okamžitě poznala tvář, na kterou nikdy nezapomene: tvář manžela Tiziana, který tragicky zemřel v roce 1999, když pracoval jako horský průvodce.
Cantalamamessa byl jedním z nejslavnějších horolezců v Itálii a předsedou její Horské záchranné služby.
„Když nám Tizianova vdova napsala, byl to pro mě hluboce dojemný okamžik. Připadalo mi, jako by to byl konec nějakého filmu. Tiziano konečně našel cestu domů a Lorenzo i já jsme rádi, že jsme mu v této poslední etapě mohli pomoci,“ řekl dále Bacchi.
„Když člověk najde starý ošuntělý film, obvykle jej vyhodí. Lorenzo to ale neudělal a já jsem díky němu našla svého manžela Tiziana,“ svěřila se paní Renata. Letos by Tiziano oslavil sedmdesátiny.
Pro Renatu i její děti Riccarda (narozen 1984) a Valentinu (narozena 1992) znamená objev mnohem více než jen staré fotografie. Je to malá krabička plná vzpomínek, která zůstala na dně soutěsky téměř čtyři desetiletí a měla být navždy nedosažitelná, poznamenal server 7sur7.
„Tiziano si našel způsob, jak nás přimět, abychom cítili jeho přítomnost. Jako by nám pořád posílal zprávy,“ dodala paní Renata.
