Článek
Podle badatelů v té době a ve stejné oblasti zřejmě vznikl moderní člověk i podle genetických studií. Informovala o tom britská Sky News a server BBC s odvoláním na vědecký časopis Nature.
Podle výzkumníků jsou možná lebky, které byly posbírány v úlomcích u vesnice Herto v Afarské oblasti, spojovacím článkem mezi moderním člověkem žijícím před 100 tisíci lety a jeho staršími předchůdci. "Lebky jsou velice podobné homo sapiens," uvedl Tim White, člen výzkumného týmu.
Tajemný pohřební rituál
Lebky nemají stejný tvar jako u moderního člověka - jsou širší, delší a mají klenutější očnicové oblouky. Tyto malé, ale významné rozdíly přiměly výzkumníky přiřadit nález k novému poddruhu zvanému Homo sapiens idaltu. Idaltu znamená v afarskémjazyce "starší".
Všechny lebky nesly stopy po řezech, což naznačuje, že z nich pozůstalí odřezávali maso. Zřejmě nešlo o prostý kanibalismus, ale o nějaký druh pohřebního rituálu, jak byl zaznamenán i u současných kmenů v Nové Guineji, kde jsou lebky předků různě zpracovávány.
Jsou všichni z Afriky?
Objev přivítali ti badatelé, kteří podporují myšlenku, že všichni dnešní lidé pocházející z předků žijících v Africe před 200 tisíci lety. Vycházejí přitom z teorie, že z Afriky pak tito lidé migrovali do ostatních světadílů. Pokud žili před 160 tisíci lety, pak dnešní člověk nemůže pocházet z druhů, jako jsou například Neandrtálci, říkají tito vědci.
Lebky vědci našli v místě bohatém na zkameněliny v suchém a prašném údolí poprvé zkoumaném v roce 1997.