Článek
"Nepochybně je to pokus o destabilizaci situace před parlamentními volbami. Jsem ale přesvědčen, že zločincům se to nepovede. Ruští občané jim to nedovolí," prohlásil v reakci na teroristický útok poblíž města Jessentuki prezident Vladimir Putin.
Již v pátek byly ve volebních místnostech v Moskvě instalovány detektory kovů. Policie bude hlídkovat na všech 4000 místech, kde se bude hlasovat.
V Moskvě od 25. listopadu platí posílený bezpečnostní režim. V ostatních oblastech tento režim začal platit ve středu.
Protěžovaný Putin
Jako souboj už předem nesouměřitelných šancí hodnotí situaci před nedělními parlamentními volbami v Rusku zahraniční pozorovatelé.
Zvláštní pozorovatelská komise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) tento týden upozornila na evidentní protežování proprezidentské strany Jednotné Rusko v médiích, což této Putinově síle umožňuje zaujmout v pelotonu 23 zúčastněných politických stran a volebních bloků jasně privilegované postavení.
V Rusku se tomu příznačně říká "využívání administrativních zdrojů". Pro stranu podporující nynějšího šéfa Kremlu, který se o znovuzvolení bude ucházet příští rok, agitují nynější vysocí funkcionáři nejen v televizi, ale i na setkáních s voliči.
Jejich tváře se usmívají z plakátů na každém nároží. Jisté je jediné - páteční atentát Putinovu pozici bezesporu posílí.
Taktika známých obličejů
Přitom je již předem zřejmé, že právě tito aktivní a známí politici, kteří nyní zastávají nějaký vysoký státní úřad, se nakonec v parlamentu neobjeví, voliče v něm zastupovat nebudou a jejich místa zaujmou zcela neznámí lidé.
Pokud se totiž nebudou chtít svých vysokých státních postů vzdát, nebudou moci být současně členy parlamentu, protože ruské zákony takový souběh neumožňují. Takových špičkových kandidátů - lákačů pro potenciální voliče Jednotného Ruska je nejméně třicet.
Přitom jen předseda této strany a zároveň nynější ministr vnitra Boris Gryzlov by případně mohl v nové Státní dumě převzít funkci šéfa poslanecké skupiny. U ostatních je však v případě vítězství Jednotného Ruska (což se všeobecně pokládá za téměř jisté) odchod z vysoké a výhodné státní funkce nepravděpodobný.
K nim patří mimo jiné ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu, moskevský starosta Jurij Lužkov, prezident republiky Tatarstán Mintimer Šajmijev a řada guvernérů.
Voliči jsou skeptičtí
Předvolební kampaň však jako by ruské voliče kupodivu nijak nevzrušovala.
Podle jednoho z posledních průzkumů uskutečněných ústavem VCIOM se 70 procent z dotázaných o propagandu politických stran před volbami vůbec nezajímá.
Dalších 57 procent se domnívá, že volby "proběhnou opět nečistě", a celých 66 procent si myslí, že jejich výsledky nepřinesou žádnou změnu k lepšímu.
Lídři hlavních politických stran a hnutí
Grigorij Javlinskij je spoluzakladatelem a předsedou hnutí Jabloko. Dvakrát kandidoval na prezidenta, v posledních v roce 2000 skončil na třetím místě se ziskem asi 6 % hlasů. Kritizuje postup Ruska v Čečensku. Má pověst čestného politika.
Sergej Glazjev stojí spolu se šéfem zahraničního výboru Státní dumy Dmitrijem Rogozinem v čele nedávno zformovaného národně-vlasteneckého svazu Vlast. Do parlamentu byl zvolen na kandidátce komunistické strany. Tento ekonomický expert je nyní členem dalších hospodářských výborů.
Boris Gryzlov je předsedou proputinovského bloku Sjednocené Rusko. V roce 2001 byl jmenován do funkce ministra vnitra.
Boris Němcov je zakladatelem i pozdějším předsedou proreformní strany Mladé Rusko, kterou přivedl do Svazu pravicových sil (SPS) a vede jeho poslaneckou frakci.
Gennadij Zjuganov stál v roce 1993 u zrodu Komunistické strany Ruské federace a stal se jejím předsedou. Kritizuje prezidenta Putina a vyzývá k nastolení demokracie sovětského typu. V posledních dvou prezidentských volbách vždy skončil druhý.
Vladimír Žirinovskij založil koncem roku 1989 ultranacionalistickou Liberálnědemokratickou stranu Ruska (LDPR) a posléze stanul v jejím čele.
ČTK
Kromě pozorovatelů OBSE, kteří již jsou několik dnů na místě, dorazila včera do Ruska i skupina 19 pozorovatelů z Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
