Hlavní obsah

Také izraelská špionáž šířila mylné zprávy o Iráku

Právo, Břetislav Tureček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

TEL AVIV

Nejen američtí a britští činitelé, ale také izraelská špionáž, honosící se často pověstí jedné z nejefektivnějších na světě, šířila v předvečer války proti Iráku zavádějící informace o arzenálech Saddáma Husajna.

Foto: Miroslav Knotek
Článek

Tento závěr obsahuje dokončovaná zpráva zvláštního výboru izraelského parlamentu, která od podzimu ověřovala, nakolik židovský stát selhal v odhadech irácké hrozby.

Podle listu Ha´arec sice pochybily všechny složky izraelského výzvědného aparátu, výbor prý však zároveň tyto nedostatky nepovažuje za selhání.

Napomohl Izrael k Saddámovu svržení?

Izraelský generál ve výslužbě Šlomo Brom už v listopadu ve věstníku Střediska pro strategické studie Telavivské univerzity tvrdil, že izraelské zpravodajské služby "velmi přecenily iráckou hrozbu Izraeli a podpořily americké a britské přesvědčení o existenci zbraní hromadného ničení".

I komise se nyní zabývala otázkou, zda bylo nutné distribuovat během loňské války plynové masky pro celou populaci, a Brom uvádí enormní finanční náklady jako jeden z negativních dopadů špatné práce špionáže. "Už víme, že Irák na Izrael nezaútočil," napsal někdejší činitel vojenských zpravodajců. "Buďto proto, že neměl čím, anebo to vůbec neměl v úmyslu."

Izrael dnes za největší hrozbu považuje Írán, před pádem Saddámova režimu však takto nahlížel i na Bagdád. Za největší hrozbu pro svou zemi označil Irák podle listu The Jerusalem Post premiér Ariel Šaron například v srpnu 2002.

V tehdejším vystoupením před bezpečnostním výboru Knesetu však zároveň řekl, že jeho vláda kvůli tomu nehodlá podněcovat americký útok na Irák; Šaron tehdy také odmítl americké tvrzení, že svržení Saddáma povede k ukončení násilností v Palestině a Izraeli.

O libyjských zbraních prý Izrael neměl tušení

Brom ve své analýze nazvané "Válka v Iráku: Selhání zpravodajských služeb?" kromě možnosti skrytých úmyslů při záměrném zveličování irácké hrozby zmínil i psychologický dopad jomkippurové války v říjnu 1973, kdy byl Izrael zcela zaskočen náhlým vpádem egyptských a syrských sil na území okupovaná židovským státem.

"Izraelské zpravodajské služby mají od té doby tendenci přeceňovat nebezpečí, která Izraeli hrozí," napsal Brom.

Čerstvá, 80stránková parlamentní zpráva ale odkrývá paradox, že zatímco irácké možnosti zaútočit na židovský stát byly přeceněny, izraelská špionáž prý dlouho neměla tušení o zbraních hromadného ničení v Libyi, jejichž vývoj v prosinci přiznal libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Židovský stát se údajně o těchto programech dozvěděl až z druhé ruky, od Američanů.

Výběr článků

Načítám