Hlavní obsah

Volby v Ugandě doprovázely výhrůžky a únosy, tvrdí afričtí pozorovatelé

Čtvrteční prezidentské a parlamentní volby v Ugandě doprovázely únosy a zastrašování, uvedli v pátek podle agentury AFP afričtí pozorovatelé. Výsledky mají být oznámeny podle stanice BBC v sobotu před 17:00 místního času (15:00 SEČ) a očekává se vítězství prezidenta Yoweriho Museveniho, který je u moci od roku 1986.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z Ugandy těsně před prezidentskými volbami

Článek

„Informace o zastrašování, o zatýkání a o únosech opozičních vůdců a jejich spolupracovníků, novinářů a zástupců občanské společnosti vytvářejí atmosféru strachu a narušují důvěru společnosti ve spravedlivý průběh voleb,“ uvedl jeden z pozorovatelů Africké unie (AU), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA) a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) Goodluck Jonathan, který je bývalým nigerijským prezidentem.

Po sečtení více než 93 procent hlasů vede podle ústřední volební komise se zhruba 72 procenty stávající prezident. Hlavní vůdce opozice Bobi Wine má zatím podle komise kolem 24 procent hlasů, píše AFP. Mnozí pozorovatelé volby považují pouze za formalitu pro Museveniho, který se ucházel o sedmé funkční období.

V pátek opozice uvedla, že armáda unesla Winea z jeho domu, kde byl od čtvrtka v domácím vězení. To však v sobotu mluvčí armády popřel a následně Wine uvedl na síti X, že se mu podařilo uniknout „útoku bezpečnostních sil“ na jeho dům. „Jsem mimo domov, ale moje žena a ostatní členové rodiny zůstávají v domácím vězení,“ dodal.

Třiačtyřicetiletý bývalý populární zpěvák Wine, vlastním jménem Robert Kyagulanyi, už s Musevenim soupeřil ve volbách v lednu 2021. Wine tehdy podle volební komise dostal 35 procent hlasů a Museveni 58,4 procenta. Wine volby následně označil za zfalšované. I nyní tvrdí, že se vláda při volbách dopustila masových podvodů, a vyzval své příznivce k protestům.

Nyní jedenaosmdesátiletý Museveni je prezidentem Ugandy od roku 1986 a jeho vláda několikrát prosadila změnu ústavy, aby mohl znovu kandidovat na nejvyšší úřad. K moci se dostal poté, co jeho gerilová skupina po šestileté občanské válce dobyla Kampalu. Po letech násilností a diktatur přinesl Museveni této východoafrické zemi stabilitu a hospodářský růst, kritici ale jeho vládu viní z potlačování opozice, porušování lidských práv a korupce.

Související témata:

Výběr článků

Načítám