Článek
Severokorejce našli v noci z 30. na 31. července v řece Hangang mezi KLDR a ostrovem Kanghwado na západě Koreje, která vyznačuje hranici mezi oběma státy.
Muž, který se držel kusů polystyrenu, volal o pomoc a mával na jihokorejské vojáky. Asi po deseti hodinách monitorování situace ho vojáci z vody zachránili.
Občan KLDR podle jihokorejského ministerstva obrany následně potvrdil, že chce emigrovat. Tajné služby jej nyní budou několik týdnů zadržovat v Soulu, kde jej vyslechnou, jak to zpravidla u uprchlých Severokorejců dělají.
Od vzniku autoritářského státu vedeného dynastií Kimů uprchlo z vlasti na 34 tisíc Severokorejců, velká část z nich přes Čínu. Přechody přes 250 kilometrů dlouhé a čtyři kilometry široké demilitarizované pásmo, které je přísně střežené a zaminované, jsou vzácné.
Jihokorejská armáda naposledy zadržela občana KLDR u demarkační linie 4. července. Úřady také 27. května a předtím 7. března zadržely plavidla se čtyřmi, respektive dvěma Severokorejci, kteří vyjádřili přání vrátit se do vlasti. Jižní Korea je 9. července repatriovala, na což její severní soused oficiálně nereagoval, jeho hlídková loď nicméně čekala na předávacím místě.
Vztahy obou Korejí se zhoršují od roku 2023. Loni v lednu Pchjongjang vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea 17. října do ústavy zanesla, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát.
Po červnovém nástupu jihokorejského prezidenta I Če-mjonga je možné, že by obě Koreje mohly vést konzultace o repatriaci Severokorejců. Prezident totiž v inauguračním projevu slíbil mír na celém poloostrově prostřednictvím dialogu a spolupráce s KLDR. V předvolební kampani se také zmiňoval o tom, že by se chtěl setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
