Článek
„Čína zahájila výrazné rozšiřování svého jaderného arzenálu,“ uvedl Hans M. Kristensen, jeden z vedoucích pracovníků programu SIPRI pro zbraně hromadného ničení. „Je stále obtížnější sladit tento trend s deklarovaným cílem Číny mít pouze minimální jaderné síly potřebné k udržení národní bezpečnosti.“
Odhad SIPRI o velikosti čínského jaderného arzenálu se zvýšil z 350 hlavic v lednu 2022 na 410 v lednu 2023 a očekává se, že bude dále růst. Peking by podle tohoto zdroje mohl mít na přelomu desetiletí potenciálně nejméně tolik mezikontinentálních balistických raket (ICBM) jako USA nebo Rusko.
Transparentnost zbrojení klesá
Oba zmíněné státy společně vlastní téměř devadesát procent všech jaderných zbraní. Množství jimi vlastněných použitelných hlavic ale zůstávalo podle dostupných zpráv v minulém roce relativně stabilní.
Podle ředitele SIPRI lidstvo nicméně zažívá jedno z „nejnebezpečnějších období v historii“, neboť informace o ničivých arzenálech je stále méně dostupná, zejména po zahájení ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině.
Své jaderné arzenály v minulém roce modernizovala Francie, ta také pokračovala ve vývoji balistické ponorky třetí generace s jaderným pohonem (SSBN). Jaderný arzenál rozšiřují Indie i Pákistán. Podobně na tom byl i Izrael, který se k vlastnictví jaderných zbraní veřejně nepřiznává.
Badatelé ze stockholmského institutu rovněž předpokládají, že počet jaderných hlavic navýší také Londýn. Británie už v roce 2021 oznámila, že zvyšuje svůj limit z 225 na 260 hlavic.
Severní Korea sice loni neprovedla žádný jaderný test, uskutečnila ale přes devadesát odpalů raket. Některé z nich mohou být schopné nést jaderné hlavice. Země dosud sestavila přibližně 30 hlavic, ale vlastní dostatek štěpného materiálu pro celkem 50–70 hlavic, což je o mnohem více, než se předpokládalo loni.
Pohoda v Soči. Putin a Lukašenko při obědě dohodli přesný termín přesunu jaderných zbraní
