Článek
V reakci na přítomnost amerického plavidla vyslala Čína své vojenské lodě, aby ho vytlačily, prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang, jehož citovala agentura Nová Čína.
Raketami vyzbrojený torpédoborec USS Stehem třídy Arleigh Burke plul podle sdělení amerického ministerstva obrany v dvanáctimílovém pásu obklopujícím ostrov v rámci operace na podporu svobodné plavby. Spojené státy nároky Číny na sporné ostrovy neuznávají a jejich lodě opakovaně vplouvají do vod, které Peking označuje za své výsostné.
raktový torpédoborec USS Stethem
Peking po posledním incidentu obvinil USA, že „záměrně rozdmýchávají problémy“ v oblasti, když Čína a její sousedé v jihovýchodní Asii „uklidnily a zlepšily situaci“.
USA ale postup hájí s tím, že podobné operace jsou prováděny po konzultacích s vládami dalších zemí.
Na ostrov si činí nároky kromě Číny také Tchaj-wan a Vietnam.
Podobný incident se stal už v květnu, když americká loď USS Dewey proplula kolem jednoho z umělých ostrovů v oblasti Spratlyho ostrovů, který Čína vybudovala v Jihočínském moři. I ona vplula do dvanáctimílového pásma u útesu Mischief. Tehdy ministr obrany James Mattis řekl, že Spojené státy nepřijmou militarizaci uměle vybudovaných ostrovů v oblasti. Čína militarizaci ostrovů popřela. [celá zpráva]
Sporná území v Jihočínském moři
V Jihočínském moři se nacházejí ložiska ropy a zemního plynu a jsou tam bohatá loviště ryb. Také tudy vedou důležité námořní trasy. Na části moře si dělají kromě Číny nárok také Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny, Malajsie a Brunej.
Čínské nároky vznesené ještě za Čankajška po druhé světové válce v roce 1947 jsou ovšem zdaleka největší; za své považuje Peking území ve tvaru obřího U, které pokrývá 1,7 miliónu kilometrů čtverečních a které zahrnuje i Spratlyho a Paracelské ostrovy. Jde o 90 procent rozlohy oblasti.