Článek
Jednání přinesla výsledky už první den, kdy se obě strany dohodly, že co nejrychleji otevřou své zastupitelské kanceláře na území druhé strany, což bylo jedno z témat jednání.
Dopředu nebyl program čtyřdenních rozhovorů zveřejněn. Wang Jü-čch’ uvedl, že bude také usilovat o větší zastoupení tchajwanských představitelů v mezinárodních organizacích, což je krok, kterému Peking aktivně brání. Bude také tlačit na větší svobodu čínského tisku, protože Peking některým médiím zamítl přístup na jednání.
Před jednáními však jen poznamenal: „Mým hlavním úsilím během této návštěvy na pevnině je propagovat vzájemné porozumění mezi dvěma stranami.“ Tchajwanské agentuře CNA sdělil, že doufá, že vše poběží hladce, ale že by obě strany neměly podepsat žádné dohody.
Očekává se, že Peking bude chtít po Tchaj-wanu, aby nechal schválit dohodu o volném obchodu, která leží v parlamentu.
Jednání v Nankingu
Setkání se koná v Nankingu, hlavním městě provincie Ťiang-su, což má symbolický význam. Nanking byl hlavním městem Čankajškovy nacionalistické vlády, která vedla válku proti Mao Ce-tungovým komunistům, než byla nucena uprchnout na Tchaj-wan. V Nankingu je také hrob zakladatele republikánské Číny prezidenta Sunjatsena, kterého uznávají jak Peking, tak Tchaj-pej.
Peking se stále snaží přimět Tchaj-wan k připojení k Číně, ale k tomu se tchajwanští voliči staví chladně. Podobně jako Peking považuje Tchaj-wan, který sám sebe označuje za Čínskou republiku, Čínu za jednotnou, leč pod svým vedením. Tyto nároky však oficiálně nevznáší.
USA Tchaj-wan podporují, ale nikdy jej neuznali za samostatnou zemi.
Od roku 2008 Čína a Tchaj-wan podstatně posílily ekonomické a kulturní vztahy, otevřely podnikatelské příležitosti a uvolnily cestování přes 150 kilometrů širokou Tchajwanskou úžinu. Návštěvy čínských turistů pomohly tchajwanskému turistickému průmyslu a obchodní dohody umožnily vyspělým tchajwanským firmám expandovat na pevninu.