Článek
Indonésie tento týden odmítla i australskou nabídku na výměnu vězňů. Australané Andrew Chan a Myuran Sukumaran, usvědčení organizátoři tzv. baliské devítky, drogového pašeráckého gangu, mají být popraveni spolu s dalšími devíti vězni, mezi nimi je i Brazilec a Nigerijec. Svět proti popravě marně protestuje.
„Přijdeme, chopíme se zbraní, vystřelíme. Pak čekáme, až umřou. Po výstřelu čekáme deset minut, dokud ho doktor neprohlásí za mrtvého, pak se vracíme,“ popsal Guardianu popravu příslušník zvláštní policejní jednotky Brimob.
Na světlo u srdce
Popravčí četu tvoří dvanáct příslušníků, kteří na odsouzence ze svých pušek M16 na povel střílí ze vzdálenosti pěti až deseti metrů. Jen některým z nich ale dají ostré náboje, takže nikdo nikdy neví, kdo vypálil smrtící ránu.
Přívoz s turisty u jávského ostrova Nusakambangan, kde Indonésie popravuje vězně.
Vězňům v oděvu bílé barvy zavážou oči, pokud si to přejí. Střílí je všechny najednou. Trestance v noční tmě nasvěcuje jen baterka. Světelný kruh o průměru deseti centimetrů označuje srdce.
Vidím ho zblízka
Zmáčknout spoušť je ale ten snadnější úkol, popsal policista, který nechtěl být jmenován. Mnohem horší to podle něj má první skupina, která vězně připravuje.
„Policisté, kteří mají za úkol přivést vězně, se potýkají s mnohem těžší psychickou zátěží. Musí je totiž vyzvednout a svázat jim ruce,“ uvedl mladý příslušník, který má za popravu příplatek v přepočtu ve výši zhruba 2000 korun a který už působil v obou skupinách.
Přiblížení se k vězni, jehož život za pár minut vyhasne, je podle něj nejtěžší. Policista musí vězně vyzvednout uprostřed noci z cely, přivést ho na mýtinu v džungli, svázat mu nejen ruce, ale i nohy, a připoutat ho k dřevěné konstrukci. „Vidíme toho člověka zblízka, od chvíle, kdy je naživu a mluví, do chvíle, kdy umře. Už to známe,“ vylíčil příslušník a dodal, že se vězňům omlouvá a vysvětluje, že dělá jen svoji práci. „Nebavím se s nimi, ale chovám se k nim, jako by byli členem mé rodiny,“ poznamenal.
„Jsem vázán přísahou. Vězeň porušil zákon a my vykonáváme příkaz. Jsme jen vykonavateli. Otázka, jestli to je hřích, anebo není, je na Bohu“, dodal.