Článek
MMF informoval o dluhu ve své zprávě Fiscal Monitor a vyzval země, aby vytvořily rezervy na ochranu před ekonomickými riziky.
Rostoucí náklady na obsluhu dluhu zvyšují tlak na rozpočty vlád, stejně jako růst výdajů na obranu a stárnoucí populace. Pokud vlády, které mají příliš vysoké deficity a dluhy, budou i nadále utrácet více, než vyberou na daních, způsobí to další nárůst zadlužení, který by mohl ohrozit udržitelnost a finanční stabilitu.
Podle fondu existuje riziko, že v případě nepříznivého, ale pravděpodobného scénáře, by globální dluh mohl do roku 2029 dosáhnout až 123 procent světového HDP. Byl by tak těsně pod rekordním maximem 132 procenta dosaženým krátce po druhé světové válce.
MMF upozornil, že skončila doba levných půjček z období mezi globální finanční krizí a pandemií nemoci covid-19. Úrokové sazby na globálních trzích výrazně vzrostly a jejich další vývoj je velmi nejistý. Náklady na obsluhu dluhu tak již zatěžují rozpočty.
Fond poznamenal, že rozvinuté ekonomiky – včetně Spojených států, Kanady, Číny, Francie, Itálie, Japonska a Británie – již mají veřejný dluh přesahující 100 procent HDP nebo se čeká, že tuto hranici překročí.
Riziko se ale u těchto zemí považuje za nízké až střední, protože disponují rozvinutými trhy se státními dluhopisy a širšími možnostmi hospodářské politiky. Naproti tomu mnohé rozvíjející se a nízkopříjmové země mají omezenější zdroje a čelí vyšším nákladům na půjčky, přestože jejich zadlužení je relativně nižší.
