Hlavní obsah

Demokratizace Barmy může začít, opozice vedená Su Ťij má většinu křesel

Rangún
Aktualizováno

Barmská opoziční strana NLD vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Scha Su Ťij získala v nedělních volbách parlamentní většinu. Oznámila to v pátek podle agentury Reuters volební komise. NLD tak bude moci sama rozhodovat o demokratických a ekonomických reformách i novém prezidentovi.

Foto: Soe Zeya Tun, Reuters

Příznivci barmské opozice slaví vítězství.

Článek

NLD potřebovala nejméně 329 křesel, aby získala většinu v parlamentu, kde má armáda garantovánu čtvrtinu míst. Podle agentury AFP opoziční strana Su Ťij získala 348 křesel, a může tak odstavit vládu bývalých generálů, kteří řídí Barmu od odchodu junty před čtyřmi lety.

Majorita jí umožní nejen kontrolovat parlament a provádět nezbytné demokratizační reformy, ale také vybrat prezidenta. Su Ťij do křesla hlavy státu usednout nemůže, neboť v něm nesmějí být Barmánci, kteří mají mezi příbuznými cizince. Zesnulý manžel byl Brit a britské občanství mají i dvě děti.

Prezident Thein Sein už ve středu přiznal porážku a ujistil, že jeho vláda bude výsledky voleb respektovat, a slíbil „poklidné předání moci v termínu”. Také šéf vlivné barmské armády Min Aun Hlain ve čtvrtek slíbil, že bude s novou vládou spolupracovat, což je klíčové, protože vrchní velitel armády jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Foto: Mark Baker, ČTK/AP

Disidentka Su Ťij při projevu po volbách

Vojenská junta byla v Barmě u moci od šedesátých let. Když v roce 1990 ve volbách zvítězila NLD pod vedením Su Ťij, ignorovala armáda výsledky a začala ženu pronásledovat.

V posledních letech však v zemi začal demokratizační proces. Od roku 2010 v zaostalé zemi, kde se 70 procent lidí živí zemědělstvím, investují zahraniční společnosti.

Problémem ale není jen moc armády, ale také etnické a náboženské třenice v zemi, které vedly k povstání Karenů a muslimských Rohingů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám