Článek
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko si nakonec vymohlo odklad.
Českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila. Premiér Andrej Babiš hodnotil klimatické rozhovory lídrů EU pozitivně, že bod o jaderné energii prosazoval. „Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme," prohlásil Babiš poté, co se všechny státy EU s výjimkou Polska přihlásily ke zmíněnému ekologickému cíli.
Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako "čistý" energetický zdroj a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se dostala obecná formulace. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu", zní pasáž prosazená Babišem.
Agentura APA napsala, že podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a atomovou energií. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadovali. "To nikdy nebylo na stole," řekl.
Bez jádra to nedáme. Uhlíková neutralita v ČR bude stát 675 miliard korun, řekl Babiš
Odklad pro Polsko
Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
"Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice," prohlásil Michel po jednání trvajícím více než šest hodin. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později. Další jednání s Polskem bude podle Michela v červnu příštího roku.