Špičky americké armády varovaly Pentagon před prodlužováním operací proti Íránu

Varování se objevilo v záznamu v „knize rozkazů ministra obrany“ (SDOB). Ta detailně mapuje dostupnost a přesné rozmístění amerických vojenských kapacit, tedy válečných lodí, letadel, personálu a zbraňových systémů, po celém světě, čímž odráží aktuální strategické priority amerického prezidenta a slouží k vyhodnocování rizik při přesunech kapacit.

Podle listu The Washington Post se vyjádření objevila v záznamu ze 14. srpna. „Hegsetha varovali velitelé armády, námořnictva a letectva dohlížející na operace v Evropě, Asii a Latinské Americe,“ uvedl list s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem záznamu.

Americké ústřední velení (CENTCOM), odpovědné za vedení války v Íránu, udržuje podle listu celé měsíce v pohotovosti více než 50 000 vojáků pro případ, že by americký prezident Donald Trump nařídil další zintenzivnění útoků. V SDOB se dále uvádí, že na základě příslušných rozkazů některé americké jednotky nasazené na Blízkém východě tam zůstanou do konce září, zatímco jiné by měly v regionu zůstat až do konce roku 2027, uvedl list.

„Především vyhlídky na toto prodloužení pobytu pro některé jednotky přiměly členy vedení americké armády vyjádřit znepokojení,“ vysvětlil The Washington Post. Doplnil, že někteří z nich parafovali příslušné rozkazy v SDOB, ale připojili slovo „non-concur“, což znamená, že s Hegsethovými rozkazy nesouhlasí, ale bez ohledu na to je provedou.

Nejchmurnější obraz poskytl šéfovi Pentagonu admirál Daryl Caudle, náčelník námořních operací. V SDOB uvedl, že námořnictvo, které má nyní k dispozici jen asi čtvrtinu obvyklé flotily torpédoborců, nemůže udržet současné tempo nasazování bez stanoveného data jeho ukončení.

„Pokud požadavky na námořnictvo zůstanou na stejné úrovni, dopad na údržbu lodí by mohl ohrozit dostupnost flotily v případě, že by jinde ve světě vypukl další konflikt,“ praví se podle listu v jeho hodnocení pro SDOB.

Šéf amerického velitelství v Evropě Alexs Grynkiewich pak varoval Pentagon, že nemá dostatek námořních sil k současné obraně Izraele a Spojených států před raketovými útoky.

Námořnictvo totiž muselo poskytnout desítky plavidel nejprve pro americké údery a obranu proti íránským protiútokům a později k prosazování Trumpovy blokády íránských přístavů v rámci snahy donutit Teherán znovu otevřít Hormuzský průliv.

Navíc letadlová loď USS George Washington, která je běžně trvale umístěná v Japonsku a představuje ústřední prvek v odstrašování Číny, byla přesunuta na Blízký východ, aby nahradila USS Abraham Lincoln, jejíž posádka už byla na misi přes osm měsíců.

Kniha také očekává, že na Blízkém východě zůstane přibližně 2000 vojáků z 82. výsadkové divize, kteří byli do regionu narychlo vysláni v březnu po vypuknutí války. Divize je totiž považována za klíčovou sílu v případě americké pozemní operace v Íránu. Podobné „potíže“ hlásí také posádky amerických protivzdušných systémů Patriot nasazených na obranu spojenců USA na Blízkém východě.

Znepokojení podle záznamu v SDOB vyvolává také vyčerpání zásob střel pro systémy THAAD a řízených střel Tomahawk. K tomu Američané přišli během bojů s Íránem zhruba o čtvrtinu flotily dronů Reaper.

„Napětí uvnitř Pentagonu ohledně kampaně proti Íránu není nové,“ připomněl The Washington Post. Ještě před začátkem bojů varoval předseda Sboru náčelníků štábů Dan Caine Bílý dům, že Spojené státy nemají dostatek munice ani dostatečnou podporu od svých spojenců k vedení rozsáhlé a dlouhodobé kampaně.