Článek
Bývalý prezident čelí desítkám let vězení za to, že se po prohře ve volbách v roce 2022 snažil násilím udržet u moci. Bolsonara tehdy porazila nynější hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Bolsonaro to dlouho odmítal uznat a podporoval protesty svých příznivců. Po celou dobu procesu tvrdí, že je nevinný a obětí „politické perzekuce“.
V úterý označili soudci Alexandre de Moraes a Flávio Dino bývalého prezidenta za vinného z vedení „zločinecké organizace“, která se podle nich snažila „vrátit Brazílii k diktatuře“.
Soudkyně Cármen Lúcia Antunes Rocha ve čtvrtek svým rozhodujícím hlasem odsoudila to, co označila za pokus „zasít zhoubné semeno antidemokracie“ v Brazílii, informuje The Guardian. Zároveň vyzdvihla odolnost tamních institucí, které podle ní dokázaly situaci ustát a „bránit demokracii“. Varovala také před šířením „viru autoritářství“.
Soudce Luiz Fux hlasoval ve středu pro zproštění Bolsonara viny s tvrzením, že neexistuje „absolutně žádný důkaz“, že bývalý prezident věděl o údajném spiknutí s cílem zavraždit Lulu a Moraese na konci roku 2022, nebo že se ho účastnil.
Bolsonarův trest by měl být stanoven v pátek poté, co zbývající soudce Cristiano Zanin odevzdá svůj hlas. Odborníci tvrdí, že trest za zločiny včetně zorganizování státního převratu a násilného pokusu o zrušení brazilské demokracie by mohl činit až 43 let.
