Slovenská vláda zmrazila téměř pět miliard z eurofondů. Samosprávy protestují

Slovenský ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Samuel Migaľ obhajuje zmrazení s tím, že podle něj je čerpání eurofondů v samosprávách nedostatečné a je třeba, aby všechny zúčastněné strany zrychlily tempo.

Migaľ tvrdí, že samosprávy mají schváleno jen 56 procent projektových záměrů, žádosti o nenávratné finanční prostředky jsou na úrovni 32 procent a kontrahování projektů pouze na 12 procentech.

Ministr zdůraznil, že peníze nejsou odebrány, ale zablokovány, a pokud samosprávy prokážou schopnost čerpat, prostředky se jim vrátí zpět. Tiskovou konferenci dokonce nazval „míň plakat a víc makat“.

Představitelé Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS), Unie měst Slovenska (ÚMS) a Sdružení samosprávných krajů (SK8) označili rozhodnutí vlády za neférové a žádají jeho okamžité zrušení. Upozorňují, že jde o peníze určené na školy, tělocvičny, kanalizace a na další klíčové projekty, které jsou již připraveny k realizaci.

Samosprávy se chtějí kvůli zmrazení setkat s nejvyššími ústavními činiteli a v případě neúspěchu plánují obrátit se na Evropský parlament. Kritizují také podle nich nepřiměřené byrokratické překážky a zdlouhavé kontroly, které brzdí čerpání eurofondů.

Předseda ZMOS Jozef Božik připomněl, že ministr Migaľ původně garantoval, že samosprávy o eurofondy nepřijdou. Podle Božika by o efektivitě samospráv měli rozhodovat občané, ne vláda.

Opoziční Progresivní Slovensko upozorňuje na riziko netransparentního přesunu peněz pod ministerstvo obrany, kde by podle nich mohly být použity na výstavbu vojenských koridorů mimo veřejnou kontrolu. Místopředsedkyně výboru Evropského parlamentu pro regionální rozvoj Ľubica Karvašová proto prosazuje legislativní ochranu regionálních eurofondů.

Ministr Migaľ argumentuje, že jeho resort zrychlil procesy a odstranil překážky pro čerpání eurofondů, přičemž za poslední tři měsíce vzrostlo čerpání z 5 procent na 8 procent. Připouští však, že část problémů způsobila i špatná příprava výzev v minulosti.

Samosprávy však tvrdí, že projekty jsou připravené a problém je na straně státu, zejména v pomalém schvalování a kontrole veřejných zakázek. Prezident ÚMS Richard Rybníček zdůraznil, že samosprávy nejsou podřízené vládě, ale jsou jejími partnery, a žádá zrychlení byrokracie ve státě.

Ministerstvo připravuje i plán B, který by měl zajistit, aby eurofondy mohly čerpat i nejmenší obce, které na ně dnes často nedosáhnou. Zároveň se pracuje na novelizaci zákona o veřejných zakázkách, která má procesy zjednodušit.

Rozhodnutí vlády nadále vyvolává napětí mezi samosprávami a centrální mocí. O dalším osudu zmrazených peněz a jejich možném přesunu či vrácení rozhodnou nejbližší jednání na národní i evropské úrovni.