Článek
Rau zjevně reagoval na výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v OSN, jimiž Zelenskyj označil za „politické divadlo“ neochotu některých zemí včetně Polska zrušit embargo na dovoz ukrajinského obilí, a že to vše jen napomáhá Rusku.
Porównania Polski do Rosji, jakie pojawiły się w ostatnich dniach w wypowiedziach ukraińskich polityków są dla społeczeństwa polskiego niezwykle obraźliwe. Prowadzą one do głębokiego przeorania polskiej świadomości dotyczącej Ukrainy i Ukraińców, nie tylko zbiorowej, ale przede…
— Zbigniew Rau (@RauZbigniew) September 21, 2023
„Srovnání Polska a Ruska, která se v posledních dnech objevila v prohlášeních ukrajinských politiků, jsou pro polskou společnost extrémně urážlivá. Vedou k hlubokému přehodnocení polského vědomí ohledně Ukrajiny a Ukrajinců, a to nejen kolektivně, ale především individuálně,“ napsal Rau na sociální síti X.
„Ve stejných domovech, kde jsme spontánně hostili ukrajinské uprchlíky, u stolů, kde jsme poslouchali vyprávění o jejich osudu, se dnes divíme, že Poláci jsou ve stejné řadě s Rusy zmiňováni jako ti, co ubližují Ukrajincům,“ pokračoval polský ministr.
Rau připomněl pomoc, kterou Polsko Ukrajině poskytlo po zahájení ruské agrese. „Současná politika Ukrajiny je proto pro nás nejen škodlivá a bolestivá, ale především urážlivá…Společně tím hodně ztrácíme,“ uvedl polský ministr.
Rau ujistil, že Polsko věří ve vítězství Ukrajiny a že nebude stát stranou. Podle ministra ale bude k obnovení důvěry polské společnosti v dobrou vůli ukrajinských úřadů zapotřebí „titánské práce“, dodal ministr.
Duda mírní napětí
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy spor mezi Varšavou a Kyjevem ohledně dovozu ukrajinského obilí vztahy mezi oběma zeměmi výrazně nepoškodí.
„Nepochybuji, že spor o dodávky ukrajinského obilí na polský trh je pouhým zlomkem celkových polsko-ukrajinských vztahů. Nemyslím si, že by (spor) na ně mohl mít výrazný dopad, věc musíme vyřešit mezi sebou,“ uvedl Duda podle agentury Reuters.
Obilí jako ruská hybridní zbraň aneb O co ve sporu jde
Ukrajina je v první desítce světových producentů obilí, před válkou deset procent obilí a patnáct procent kukuřice na světových trzích pocházelo z této země. Co se týče slunečnicového oleje, země dodávala na světové trhy plnou polovinu této komodity.
Nejvytíženější exportní trasy z Ukrajiny vedly přes Černé moře. Poté, co Rusko v oblasti zavedlo námořní blokádu, se Ukrajina ocitla v zásadních potížích i z tohoto důvodu.
Evropská unie se proto rozhodla zrušit veškerá cla a kvóty na tranzit ukrajinského obilí do desítek zemí. Část vyváženého obilí se ale cestou „ztrácela“ a začala zaplavovat trhy evropských zemí. Zvýšil se také přímý export do těchto států.
Přesycení trhu vedlo k protestům místních zemědělců, na což Evropská komise zareagovala zavedením omezení na dovoz kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do Polska, Bulharska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko do 15. září.
Poté, co lhůta vypršela, Varšava, Budapešť a Bratislava rozhodly o zákazu pro ukrajinské obilí jednostranně.
Ukrajinské obilí začalo chybět na světových trzích – OSN a Turecko proto pomohly zprostředkovat mezi Ukrajinou a Ruskem takzvanou obilnou dohodu o otevření bezpečného koridoru pro export zemědělské produkce z Ukrajiny především do rozvojových států. Ta začala platit v červenci 2022.
O rok později od ní Rusko ustoupilo.
Situace ovlivňuje ukrajinské výrobce, kteří beztak čelí značným problémům v důsledku ruské invaze. Snížení prodeje ukrajinského obilí způsobuje pokles jeho ceny a pěstování se pro zemědělce může stát nerentabilním. Již vypěstované obilí a kukuřice se navíc hromadí ve skladech a volné kapacity k uskladnění přestávají stačit.
Varšava nedodává zbraně Ukrajině teď, v budoucnu se uvidí, řekl polský ministr
